Rozumy pro tuto řadu pro vás zpracoval Jumpstar

—————————————————————————-

9×1 Going, Going, Gone

Začátek epizody:

Meredith: Smrtí se vše mění. Na blízké má samozřejmě určitý citový dopad, ale jde s ní ruku v ruce i řada praktických otázek. Kdo za vás převezme práci? Kdo se za vás postará o rodinu? Pro vás je jedinou výhodou, že si s tímhle vším nemusíte lámat hlavu. Pro vás neznámí lidé se vám nastěhují do domu, nastoupí na vaše místo v práci, svět se prostě bude točit dál. A to i bez vás.

Konec epizody:

Meredith: Smrt nejvíce dopadá na žijící pozůstalé. Je těžké dát poslední sbohem, někdy zhola nemožné. Tu ztrátu totiž nikdy nepřestanete cítit. Proto vše chutná tak hořkosladce. Zanecháváme tu po sobě kousky sebe sama, drobné připomínky, celý život vzpomínek, fotografie, maličkosti… Věci, díky nimž se na nás ani po smrti nezapomene.

9×2 Remember the Time

Začátek epizody:

Meredith:
Jako malá jsem si hrála takovou hru na paměť. Vyskládala jsem si lícem dolů do několika řad obrázkové hrací karty, a pak je po jedné obracela, prohlížela si je a otáčela zase zpátky. Cílem bylo zapamatovat si, kde jsou rozhozené všechny dvojičky. Někdy jsem byla docela bezradná, ale jindy jsem z těch řádek četla jako z knížky. Zpočátku se karty vždy zdají rozházené jen tak hala bala, ale když je budete pořád obracet a znovu a znovu si je prohlížet, přijde vám, že do sebe takhle všechny krásně zapadají.

Konec epizody:

Meredith (nechává Cristině vzkaz na telefonu): Mělas úplnou pravdu. Odehrává se tu jedna strašná věc za druhou. Udělalas dobře, žes odjela. Nejspíš ses tím vyhnula nějaké pohromě. Vem si třeba mě. Já tu v podstatě vyrostla a mělas pravdu, mám z toho rány, které se mi nejspíš už nikdy nezahojí. Mám spoustu vzpomínek na lidi, přátele, které jsem navždy ztratila, ale kromě těchhle vzpomínek mám i hodně dalších. Tady jsem se zamilovala, tady našla rodinu, tady se naučila být lékařkou, vzít na sebe zodpovědnost za životy druhých.A taky jsem se tady setkala s tebou. Získala jsem tady tolik, o kolik jsem tu i přišla. Žila jsem tu stejně tak, jako i přežívala. Záleží jen na úhlu pohledu. Já se prostě rozhodla dívat se na to a pamatovat si tebe takhle. Doufám, že se máš dobře. Ahoj.

9×3 Love the One You’re With

Začátek epizody:

Meredith: Chirurgové nedělají ústupky. Vzdorujeme smrti, překonáváme dokonalost, pokud musíme, zvládneme operovat i 17 hodin v kuse. S málem se nám smiřovat nechce, ale to neznamená, že to nikdy neděláme.

Konec epizody:

Meredith: Když následujeme volání srdce a rozhodneme se nesmířit se s málem, je to zvláštní pocit, viďte? Opadne z nás velká tíha, slunce zazáří o trošku jasněji a alespoň na kratičkou chvilku dojdeme pokoje.

9×4 I Saw Her Standing There

Začátek epizody:

Meredith:
Co mají chirurgové na sobě, jim pomáhá se určitým způsobem prezentovat. Laboratorní pláště, odznaky, úbory, to vše dohromady poukazuje na člověka s autoritou, někoho důvěryhodného. Jakmile se ale vyskvlékneme, to už je jiná pohádka. Jsme citliví, zranitelní, lidští a stejně jako kdokoliv jiný máme i my sklony v pochybnému jednání.

Konec epizody:

Meredith: Chirurgům se to možná přiznává nesnadno, ale za trochu lidskosti se člověk stydět nemusí. Ono se nám může hodně ulevit, když se přestaneme skrývat, když sami přijmeme, kým jsme, a okolnímu světu dovolíme, aby nás tak také viděl.

9×5 Beautiful Doom

Začátek epizody:

Meredith: Občas se nám život vymkne kontrole. Nic na tom už pak nezměníte, nepodřídíte ho své vůli. Nesejde pak na tom, že už máte 45 minut zpoždění, nestihli se učesat, udělat si snídani, a pokouší se o vás šílenství. Prostě si sedíte a umíráte, v hloubi duše umíráte.

Konec epizody:

Meredith (přiznává Cristině i sobě): Lexie je mrtvá. Všichni umřeli.

9×6 Second Opinion

Začátek epizody:

Meredith:
Lékaři vždy neznali odpověď na všechno. Bývaly doby, kdy jsme nemocným vypouštěli krev jako při výměně oleje. Neustále musíme přehodnocovat, co jsme považovali za správné, znovu to definovat.

Konec epizody:

Meredith: Zjistit, že jste se v něčem dlouho pletli, je děsivé. Ze změny názoru ale člověk nesmí mít strach, nesmíme se bát si přiznat, že se věci změnily, že už nikdy nebudou jako dřív. V dobrém i ve zlém musíme být ochotni vzdát se toho, čemu jsme až doposud věřili. Čím snadněji přijmeme, co je, a ne, co jsme si jen mysleli,tím snadnější pro nás bude najít si místo pro život.

9×7 I Was Made for Lovin’You

Začátek epizody:

Meredith: Mohou si být dva lidé skutečně souzeni? Předurčeni osudem? Spřízněné duše? Bylo by krásné, kdyby to byla pravda, kdyby tam venku na nás někdo čekal a kdybychom my zas čekali na něj. Já si jen nejsem jistá, že tomu sama věřím.

Konec epizody:

Meredith: Možná tomu přeci jen věřím, všemu tomu, co se říká o osudovosti vztahů. Proč by tomu člověk vlastně nevěřil? Kdo by přece do života nechtěl více romantiky? Třeba je jen na nás to uskutečnit, jednoduše přijít a být si souzeni.

9×8 Love Turns You Upside Down

Začátek epizody:

Meredith: Většina lidí nemocnice nesnáší, stážisté ale ne. Pro ně je nemocnice místem zázraků. Jak poetický jim přijde rytmus přístrojů šustění operačního pláště. Nemocnice je pro ně místem naděje, nadšení a překvapení, místem, kde se jim mohou vyplnit sny.

Konec epizody:

Meredith: Nemusí vám brnkat harfa, zpívat ptáčci ani se z nebe snášet plátky růže. A některé dny byste tu nějakou romantiku sotva našli, ale když se pozorně rozhlédnete, je to tu skutečně úžasné. Tak se na chvilku zastavte, užijte si té krásy, okuste to kouzlo, nasajte ho. Ono totiž nevydrží věčně a veškerá romantika pobledne. Něco se přihodí, lidé se změní a láska zemře. Dnes snad ale ještě ne.

9×9 Run, Baby, run

Začátek epizody:

Meredith: Nadledvinky reagují na stres tak, že do krve vypouští hormony, které nám zvyšují pozornost a zrychlují reakce. Potíž je ale v tom, že nadledvinky nedokáží rozeznat obyčejné nervy od skutečné blížící se pohromy.

Konec epizody:

Meredith: Tělo nepozná rozdíl mezi stresem a nadšením, mezi panikou a pochybami, mezi začátkem a koncem. Jen vám dá najevo, že máte rychle běžet pryč. Občas mu nevěnujeme pozornost, protože nám to tak přijde rozumné, ale občas jeho varování vyslyšíme. Člověk má přeci jen věřit svým instinktům, že ano? Takže když vám tělo řekne, abyste vzali nohy na ramena, utíkejte.

9×10 things We Said Today

Začátek epizody:

Meredith: Aby vás chirurg mohl řádně ošetřit, musí se toho o vás co možná nejvíce dozvědět. Proto tolik vyzvídáme, pokládáme otázky jako třeba: “Kdy vás to začalo bolet?” “Už jste někdy pocítili podobné příznaky?” “Máte něco takového v rodině? Jste v současnosti sexuálně činní?” “Neprodělali jste nedávno nějakou operaci?” Pokud se vám nechce nebo nemůžete tyto otázky zodpovědět, musíme se spoléhat výhradně na výsledky testů. Dokud nám výsledky těch testů nedorazí, nezbývá nám, než čekat.

Konec epizody:

Meredith: Až budete příště u doktorky, nezapomeňte, že vám všechny ty otázky nepokládá kvůli jejímu zdraví, ale vašemu. Nic jí nezamlčujte. Ani ty nejdrobnější detaily totiž nejsou triviální a dá se z nich složit celý příběh. Není, kam spěchat, tak si klidně dejte na čas a vemte to hezky popořadě.

9×11 The End Is the Beginning Is the End

Začátek epizody:

Meredith: Dnes to přijde, dnes si vyslechnete tu novinu, dozvíte se výsledek svého testu. Odhalí biopsie zhoubný nádor nebo ne? Budete dál žít nebo zemřete? Člověk jen chce vědět, na čem je, byť by to zjištění bylo děsivé. Teprve pak můžeme udělat krok dál, ať už ta fráze znamená cokoliv.

Konec epizody:

Meredith: Říká se, že nevědomost je slast. Jakmile se totiž dozvíte o svém nádoru a vyslechnete si prognózu, už není cesty zpět. Zůstanete silní nebo se rozsypete? Předvídá se to těžko, tak proč se tím trápit? Užívejte si, dokud ta hrůzná novina ještě nedorazila. Ano, nevědomost je opravdu slast.

9×12 Walking on a Dream

Začátek epizody:

Meredith: Pacienti po amputaci mají často pocit, jako by ona chybějící končetina ještě byla součástí jejich těla. Tomuto jevu se říká “fantomová končetina”. Jako by si tělo nedokázalo připustit, že se mu přihodilo něco strašlivého. Hlava se snaží chybějící část těla domyslet. Pacienti, kteří fantomovou končetinu cítí, hlásí nejrůznější vjemy. Tím zdaleka nejčastějším je ale bolest.

Konec epizody:

Meredith: Když má tělo přijmout nějakou změnu, dokáže si postavit hlavu. Mysl se nechce vzdát naděje, že bude tělo jednou zase vcelku. O tu poslední naději se bude vždy rvát zuby nehty, dokud se jí nepodaří té nové realitě porozumět a nepřipustí si, že co je pryč, už nejde vrátit zpět.

9×13 Bad Blood

Začátek epizody:

Meredith: Všechna ta slůvka jsme už někdy slyšeli: “Efektivita, optimalizace, integrace, adaptace.” Každý den někdo přijde s novou strategií, nástrojem nebo technologií na zvýšení výkonnosti. Základní myšlenkou jeusnadnit nám život, ale otázkou je, jestli to tak funguje?

Konec epizody:

Meredith: Abyste docílili maximální výkonnosti, musíte se zbavit všeho,co nefunguje. Musíte zjistit, co je důležité, a pevně se držet všeho toho, na čem nejvíce záleží.

9×14 The Face of Change

Začátek epizody:

Alex: Na změny já moc nejsem. Když se obyčejná buňka mění ve zhoubnou, říká se tomu v onkologii celulární transformace. Z té zpropadené buňky se vám přímo před očima stane jedovka, takže co se mě týče, změna je dost na prd.

Konec epizody:

Alex: Změna umí být pěkná potvora a ne každý si s ní umí poradit. Dokáže vás přepadnout ze zálohy. Nic není, jak to bývalo. Uvědomíte si, že se vám hnula zem pod nohama, že nic není jisté, a že není cesty zpět. Svět kolem vás se změnil k nepoznání a vy nemáte, jak se proti tomu bránit. Stojíte na místě, budoucnost vám zírá do očí, a vy si nejste jistí, jestli se vám ten pohled líbí. Jak jsem říkal, na změny já fakt nejsem.

9×15 hard Bargain

Začátek epizody:

Meredith: Říká se, že úspěšné vyjednávání s jistotou poznáte podle jedné věci, a to když mají obě strany při odchodu pocit, že s nimi ti druzí vymetli podlahu. Cílem je dojít ke kompromisu, k situaci, z níž může každý něco vytěžit.

Konec epizody:

Meredith: Říká se, že schopnost vyjednávat je umění. A my se přesto dohadujeme, budujeme si strategie a používáme různé taktiky. Zrovna slova jako “strategie” a “taktiky” se neužívají, když chceme dosáhnout kompromisu. S takovými slovy se jde do války.

9×16 This Is Whz We Fight

Začátek epizody:

Meredith: Jedna z metod léčby epilepsie zahrnuje chirurgické přeříznutí můstku mezi pravou a levou mozkovou hemisférou. Jejím cílem je odblokovat signály, které záchvaty vyvolávají. Potíž je v tom, že tento zákrok mozku zároveň znemožní komunikaci sama se sebou. Levá polokoule pak netuší, co má ta pravá za lubem, a pacienti mohou mít najednou problémy s koordinací, pamětí, řečí. Jde o drastické řešení, ke kterému přistupujeme jen tehdy, když vyčerpáme všechny ostatní možnosti. Jakmile totiž chirurg ten řez provede, není již cesty zpět.

Konec epizody:

Meredith: Chirurgové na riskantní zákroky s případnými ničivými následky, kdy musí vsadit vše na šanci buď a nebo, nepřistupují bezdůvodně. Občas nám to i vyjde.

9×17 Transplant Wasteland

Začátek epizody:

Meredith: Pro vážně nemocného pacienta může být transplantace orgánu novým začátkem, druhou šancí. Tělo je ale navrženo tak, aby se bránilo vetřelcům, a to i těm, co ho chtějí zachránit. Samotná transplantace snazší život nezaručí. Pokaždé hrozí, že tělo orgán bez skrupulí odmítne.

Konec epizody:

Meredith: Transplantace jsou děsivé. Pacienti se nejprve strachují, jestli orgán dostanou, a pak se bojí, aby jim je těla neodmítla. Tyto obavy přetrvávají, dokud po operaci konečně neotevřou oči a neuvidí, že tento dar přijali.

9×18 Idle Hands

Začátek epizody:

Meredith: Prací bráníme mysl před netečností a sami sebe před maléry. Když totiž nemáme co na práci, nevíme co s rukama, ďábel už nám vymyslí nějakou činnost, jíž nás zabavit. Nečinná mysl vybízí ďábla k hrátkám jakbysmet.

Konec epizody:

Meredith: Zahálka se zprvu může zdát příjemnou kratochvílí, se vším tím raubířstvím a zábavou. Každý přece občas potřebuje vypnout a odvést pozornost od práce, i kdyby se ta pozornost měla přesunout na něco děsivého. Nadhled člověk získá jen tak, že si udělá pauzu od práce. Teprve když si získáme nadhled, tak se rozvzpomenem, co s rukama a jak dál.

9×19 Can’t Fight This Feeling

Začátek epizody:

Meredith: Řekněme, že stojíte na sále a díváte se na aneurysma, skryté hluboko v čelním laloku pacienta. Abyste jej odstranili, budete potřebovat tři věci: Budete potřebovat sebevědomí, jedenáctku ostří a velmi dobré instinkty.

Konec epizody:

Meredith: Některých pocitů se jen těžko zbavíte. Bez ustání vám šeptají do ouška a nedají vám spát. Některé věci se vám prostě zaryjí pod kůži. Můžete se snažit sebevíc, ale instinkty se ignorovat nedají. Jak se říká, vždycky dejte na svou intuici.

9×20 She’s Killing Me

Začátek epizody:

Meredith: Od pacientů to slýcháme dennodenně: “Řekněte mi to na rovinu. Prostě chci vědět, co se mnou je.” “Povídejte. Já to ustojím.” My se odpovědím na takové otázky nevyhýbáme ze zlomyslnosti. Děláme to proto, že i když nám řeknete, že chcete slyšet pravdu, tak nemáte ani ponětí,
o čem mluvíte.

Konec epizody:

Meredith: Říká se, že pravda osvobozuje. Co je tohle k čertu za výmysl? Pravda je hrozná a strašidelná. Pravdu člověk kolikrát ani nedokáže ustát. Máme s vámi mluvit na rovinu, tak až zas přijdete do nemocnice, dávejte si pozor, na co se ptáte. Když totiž zjistíte, co s vámi ve skutečnosti je, nemusíte se z toho už nikdy zotavit.

9×21 Sleeping Monster

Začátek epizody:

Miranda: Infekce připomínají spící nestvůry. Nejdou vidět ani cítit, a přesto člověk musí udělat vše, aby je zkrotil. co je v jeho silách, Když se totiž taková nestvůra probere, doslova se utrhne ze řetězu.

Konec epizody:

Miranda: Zatímco jste sami sebe přesvědčovali, že ta spící nestvůra není skutečná, nabírala ona sama síly, infekce se šířila. Ta nestvůra je najednou vzhůru a vy s tím nic nenaděláte.

9×22 Do You Believe in Magic

Začátek epizody:

Meredith: Pokud víme, kouzla a čáry neexistují. Ačkoliv se coby chirurgové učíme tajům spletité sítě buněk, tkání a orgánů, jež dohromady vytváří lidské tělo, když něco nevyjde, něco se strašlivě pokazí, máme v rukávu jen omezené množství fíglů, jak dát tělo zpátky do kupy. Mimo nás však operuje ještě jiná síla, vlastně spíš takové kouzlo, a když se vše povede, je zaděláno na učiněný zázrak.

Konec epizody:

Meredith: Coby chirurgům nám nejsou všelijaká poranění těla cizí. Velkou část mládí vlastně obětováváme jen na to, abychom se naučili, jakými všemi způsoby ta poranění lze opravit. Některé rány ale ani chirurg nedokáže zacelit, ne bez pomoci. Je k tomu zapotřebí moci, kterou my sami nemáme. Kouzla a čáry neexistují. Alespoň ne v tom tradičním smyslu, kdy někdo řekne Abrakadabra nebo vypustí džina z lahve. Určité kouzlo ale spočívá ve vědomí, že ačkoliv ne všechno lze opravit, skoro vše jde alespoň přežít.

9×23 Readiness Is All

Začátek epizody:

Meredith: Člověk je nikdy nečeká. Hrůzné události nás přepadají náhle a bez varování. Pohromy se jen zřídkakdy dají předvídat a připravovat se na ně můžeme sebevíc.

Konec epizody:

Meredith: Děláme, co jen můžem, ale ani to občas nestačí. Poutáme se bezpečnostními pásy, nosíme na hlavách helmy, chodíme po osvětlených cestách. Jde nám o vlastní bezpečí. Tolik se snažíme předejít úhoně, a ono je to přitom všechno zcela k ničemu. Když se totiž má něco semlít, nedá se to nijak očekávat. Pohromy přichází náhle a bez varování. Zapomínáme ale, že stejným způsobem občas přichází i všechny možné radosti.

9×24 Perfect Storm

Začátek epizody:

Meredith: Na medicíně jsem měli jednu drsňáckou profesorku. Přišla nám nepřemožitelná. Jednoho dne ale potřebovala vyndat žlučník a ten zákrok nepřežila. Destičky jí přestaly srážet krev a ona na stole vykrvácela. Co se jen mohlo pokazit, se pokazilo. Chirurgové mají pro takové případy vlastní pojmenování. Říkáme jim dokonalá bouře. Zvláštní, nikdy bych nečekala, že to samé potká i mě.

Konec epizody:

Meredith: Každá bouře se dříve či později utiší. Jakmile se vyvrátí poslední strom a rozerve poslední dům, větry přestanou zuřit, mračna se rozestoupí, déšť ustane. Obloha se rázem pročistí a teprve tehdy, v těch okamžicích ticha po bouři člověk zjistí, kdo měl dost síly na to, aby ji přežil.