8. řada
Rozumy pro tuto řadu pro vás zpracovala Moony
—————————————————————————-
8×1 Free Falling
Začátek epizody:
Meredith: I dobrá manželství někdy selžou. V jednu chvíli máte pod nohama pevnou zem, a pak najednou…ne.
Následují pak dvě verze: Ta Vaše a Vaší drahé polovičky. Obě verze však začínají stejně: Dvěma lidmi, co si padnou do oka. Nikdo se nebere s vědomím, že manželství ztroskotá. Každý má za to, že zrovna to jejich vydrží. Proto to člověka vždycky tolik překvapí, ten moment, kdy si uvědomí, že je po všem.
V jednu chvíli máte pod nohama pevnou zem, a pak najednou…ne.Konec epizody:
Meredith: Máte na to? Když se Vám manželství ocitne v bouři, dokážete odolat náporů vichrů? Když se pod Vámi propadne zem a zhroutí se Vám celý svět… Třeba je jen zapotřebí mít trochu víry a věřit, že tu bouři společně přečkáte. Třeba se stačí jeden druhého pevně držet a za žádnou cenu se nepouštět
8×2 She’s Gone
Začátek epizody:
Meredith: Když máma opouštěla tátu, řekla mu, že odchází a bere si mě s sebou, teprve když jsme doletěly na druhý konec země. Tehdy se tomu říkalo „rodinné problémy“. Dnes bychom to spíše nazvali „únos“.
Konec epizody:
Meredith: Člověk si myslí, že jen pravá láska nám dokáže zlomit srdce. Že jen ona nám dokáže život buď rozjasnit, nebo nám ho zničit. Jenže pak… se z Vás stane rodič…
8×3 Take the Lead
Začátek epizody:
Meredith: Člověk pracuje, studuje, připravuje se. Měsíce a roky pak vrcholí jediným dnem. Dnem, kdy se chopí otěží. Na jednu věc je ale nemožné se jakkoliv připravit… Na den, kdy Vám ty otěže vezmou z ruky.
Konec epizody:
Meredith: Někdy se to přihodí ráz na ráz a my se chopíme oněch otěží. Stanou se z nás vůdci a před námi se rozprostře cesta dál. Uzříme cestu a vydáme se po ní, ačkoli nemáme ani ponětí kam vede.
8×4 What Is It About Men
Začátek epizody:
Derek Sheperd: Mezi mužskými a ženskými mozky jsou jasně zřetelné rozdíly.
Richard Webber: Mozky žen mají větší hippokampy, což jim obvykle napomáhá k lepší paměti.
Alex Karev: Mozky mužů mají zas větší temenní lalok, což pomáhá při odrážení útoku.
Jackson Avery: Mozky mužů se s problémy vypořádávají odlišně než ty ženské.
Mark Sloan: Ženy jsou naprogramované, aby se dorozuměly pomocí slov, citu pro detail a vcítění se do pocitů druhých. Muži zas až tolik ne.
Owen Hunt: To neznamená, že bychom v sobě neměli špetku citu.
Derek Shepherd: O svých citech můžeme i mluvit. Jde jen o to, že většinou bychom se tomu rádi vyhnuli.Konec epizody:
Alex Karev: „Vzmuž se“. Slýcháme to od lidí neustále.
Owen Hunt: Co to ale vůbec obnáší?
Richard Webber: Jde především o sílu?
Owen Hunt: Nebo o osobní oběť?
Jackson Avery: Či snad o vítězství?
Mark Sloan: Možná jde o něco mnohem prostšího.
Derek Shepherd: Musíte vědět, kdy je lepší se nevzmužovat. Občas musí pravý muž odložit vlastní ego, přiznat si porážku a jednoduše začít nanovo.
8×5 Love, Loss and Legacy
Začátek epizody:
Meredith: Lidské tělo je navrženo tak, aby vyrovnalo veškeré ztráty. Přizpůsobuje se, aby již nevyžadovalo, čeho se mu nedostává. Někdy je ale ona ztráta natolik velká, že se s ní tělo samo nevyrovná a tehdy přichází na řadu chirurgové.
Konec epizody:Meredith: Na začátku všeho býváme vždy tak plní naděje, až se nám zdá, že můžeme celý svět jedině dobýt. Nikoliv o něj také přijít. Říká se, že neschopnost přijmout ztrátu je formou šílenství…A nejspíš je to i pravda. Někdy je to ale také jediný způsob, jak přežít.
8×6 Poker Face
Začátek epizody:
Meredith: Po narození to s námi bylo snadné: Jeden pláč značil hlad, jiný zase únavu. To jen v dospělosti je s námi taková potíž. Tehdy začneme své city ukrývat, stavět kolem sebe zdi a dopadá to tak, že jeden nikdy neví, co si druzí myslí nebo jak se cítí. Aniž bychom to zamýšleli, stáváme se mistry převleků.
Konec epizody:
Meredith: Někdy je těžké říci, co máme na srdci. Občas je potřeba k tomu člověka přinutit. Tu a tam je ale lepší si některé věci nechat pro sebe a dělat hloupého. A třebaže se vám celé tělo vzpíná a chce s pravdou ven, je lepší zavřít pusu, udržet vše v tajnosti a najít si jinou cestu ke štěstí.
8×7 Put Me In, Coach
Začátek epizody:
Meredith: Chirurgové nemohou lenošit. Příliš by tím riskovali. V momentě, kdy usneme na vavřínech, se nám přihodí něco strašného, něco, co jsme nemohli očekávat.
Konec epizody:
Meredith: Vždycky nám to možná nevyjde, ale líní nejsme. Jdeme do rizika, sázíme vše, co máme, usilujeme o nemožné a občas i učiníme výpad. Někdy se to vyplatí a nám se náramně zadaří.
8×8 Heart-Shaped Box
Začátek epizody:
Meredith: Představte si, že jste na sále, spravujete dutou žílu a najednou jde všechno do kopru. Říznete proto tady, sešijete tamto a záhy je celá pohroma zažehnána. Škoda, že se, se skalpelem v ruce, nedají řešit i jiné životní potíže. Můžete se o to sice pokusit, jsem si ale jistá, že by se to nejspíš považovalo za útok.
Konec epizody:
Meredith: Je trochu děsivé, jak rychle se všechno může pokazit. Někdy vám jedině obrovská ztráta připomene, na čem vám nejvíc záleží. Někdy v důsledku oné ztráty zjistíte, že jste silnější, moudřejší, lépe vybavení vypořádat se s další takovou budoucí pohromou. Někdy…ale zdaleka ne vždy.
8×9 Dark Was the Night
Začátek epizody:
Meredith: „Dneska byl strašný den.“- Říkáme to v jednom kuse. Po hádce se šéfem, při nevolnostech, kvůli dopravním zácpám… Takové věci nám přijdou strašné, a přitom o nic nejde.
Konec epizody:
Meredith: Za takové starosti se modlíme: za bolavý zub, daňovou kontrolu, za oblečení polité kávou. Když na nás dopadnou ty skutečné pohromy, začneme najednou věřit v Boha a prosit, aby nám navrátil ty staré známé hrůzy a zbavil nás těch stávajících. Je to zvláštní a legrační, viďte? Vytopená kuchyň, kožní vyrážka, hádka, po které se jen třesete vzteky? Pomohlo by nám vědět, co nás ještě čeká? Uvědomili bychom si, že tohle jsou ty nejšťastnější okamžiky našeho života?
8×10 Suddenly
Začátek epizody:
Meredith: Léčba obětí nenadálého nárazu je jednou z nejobtížnějších. Neublíží jim totiž jen samotná srážka, ale také vše, co ji následuje. Odstředivá síla jim dodává hybnost, metá je z aut a prohazuje čelními skly, omlátí jim vnitřní orgány o kostru. Jejich těla podléhají několikanásobným zraněním, takže dokud se nezastaví, není možné zjistit, k jaké úhoně to vlastně přišli.
Konec epizody:
Meredith: Na nenadálý náraz se nedá připravit. Nejde se o nic zapřít. Odnikud se prostě něco přiřítí, vrazí to do Vás a celý Váš dosavadní život je v tu ránu navždy pryč.
8×11 This Magic Moment
Začátek epizody:
Meredith: Vystupovali jste někdy v nějaké hře nebo hráli sólo na koncertu? Cítili na sobě pohledy diváků, kteří jen vyčkávali, až spustíte? Cítili ten neuvěřitelný tlak se předvést. Chirurgickým sálům se kdysi nazývalo operační jeviště. A divadlo připomínají dodnes… Na každé představení se připravují zástupy lidí a chystá se scéna. Používají se kostýmy, masky a rekvizity. Vše se musí nacvičit, každičký pohyb je daný. Vše pak vyvrcholí okamžikem, kdy se zvedne opona. Víte, co se říká o Carnegie Hall? Že se tam dostanete jen jedním způsobem – cvičte, tak dlouho, dokud nedosáhnete dokonalosti.
Konec epizody:
Meredith: Škoda, že život není jenom generálka, že nemáme čas na opravy. Měli bychom tak možnost si každou chvíli nacvičit k úplné dokonalosti. V životě bohužel každý nový den hrajeme jiné vystoupení. A i když dostaneme možnost si něco nacvičit, nachystat se na to a připravit…beztak nás velké životní události vždycky zasáhnout nepřipravené.
8×12 Hope for the Hopeless
Začátek epizody:
Meredith: „Více pro Vás bohužel nemůžeme udělat.“ Takovým slovům se každý chirurg snaží vyhnout jako čert kříži. Přiznat si porážku pro nás není snadné a tak děláme, co můžeme, abychom nemuseli. Pro chirurgy „ztracený případ“ znamená „ještě trochu zaber“.
Konec epizody:
Meredith: Jakmile hodíme ručník do ringu, přiznáme si, že nějaký ztracený případ již nemůžeme vyhrát, dostaneme se do pozice, kdy je toho na nás příliš, kdy už nám na zápas nezbývají síly, tak to prostě vzdáme. A právě tehdy začíná ta pravá dřina, protože to nejtěžší je najít naději tam, kde se zdá, že již vůbec žádná není.
8×13 If/Then
Začátek epizody:
Meredith: Vaše dítě Vám bylo souzeno. Osud tomu chtěl. Tak Vám to alespoň podávají v adopční agentuře. V tomhle mají podle mě pravdu. Jenže všechno ostatní se na tomhle světě děje tak strašně nahodile. Co když jsem řekla nebo udělala něco, co mi teď zničí celý vztah? Co kdybych se vydala po jiné životní dráze? Nebo s jiným člověkem? Také jsme se nemuseli vůbec potkat. Co kdybych si prošla jinou výchovou? Co kdyby máma neonemocněla? Co kdybych měla dobrého tátu? Co kdyby? Co kdyby? Co kdyby???
Konec epizody:
Meredith: Některé věci se přihodí, jako by je řídil sám Osud, jako by byly psány ve hvězdách.
8×14 All You Need Is Love
Začátek epizody:
Meredith: V životě se skutečně stává, že láska nad vším zvítězí. Nad vyčerpáním, nedostatkem spánku, nad čímkoliv. Jenže pak se také někdy stává, že nám láska nepřináší nic než bolest.
Konec epizody:
Meredith: Neustále hledáme způsoby, jak si ulevit od bolesti. Někdy ji utišíme tím, že naplno využijeme, co máme, jindy zase tím, že se ztratíme ve víru okamžiku. A někdy k utišení bolesti stačí jednoduše vyhlásit příměří.
8×15 Have You Seen Me Lately?
Začátek epizody:
Meredith: Když už jste zkusili všechno, ale ta migréna ne a ne přejít, to kašlání se ne a ne zastavit, otok ne a ne splasknout – tehdy nastává čas obrátit se na odborníka. Coby chirurgové si celé roky bystříme smysly a postřeh, což nám umožňuje ihned zpozorovat, kde přesně spočívá kámen úrazu. Potíž je v tom, že po všech těch letech tříbení smyslů, může člověk skončit s nesmírně omezeným náhledem na věc. A jak se pak máte dohadovat s někým, kdo má na své straně vědu?
Konec epizody:
Meredith: Zjistit, že jste se na vše dosud dívali ze špatného úhlu, vlastně může být i docela osvobozující. Najednou objevíte nový potenciál a možnosti tam, kde jste je doposud pouze přehlíželi. Když beznadějná situace přestane vypadat bledě, je všechno v pořádku. Někdy to ale bohužel dopadne přesně naopak.
8×16 If Only You Were Lonely
Začátek epizody:
Meredith: My, chirurgové, jsme školení, abychom se spolu radili – získávali protichůdné názory. K obstarání si druhého posudku dokonce vyzýváme vlastní pacienty. Jenže k čemu si vyběhávat druhý posudek, když víte, že máte pravdu? Nebudeme si nic nalhávat…chirurgové připomínají kovboje. Samotní si úplně vystačíme.
Konec epizody:
Meredith: Můžete dát na rady druhých, obklopit se důvěrnými rádci, ale každé rozhodnutí nakonec stejně zbyde na Vás a na nikom jiném. Když je na čase jednat a Vy jste na to sami, když Vás okolnosti dotlačí do kouta, tak záleží jen a pouze na tom hlásku uvnitř ve Vaší hlavě…hlásku, který Vám špitá, co už nejspíš beztak víte…hlásku, který se jen zřídka mýlí…
8×17 One Step Too Far
Začátek epizody:
Meredith: Vedou nás k ostražitosti, cvičí ke schopnosti dostat se k jádru problému, pokládat ty správné otázky, odhalit skrytou příčinu všech obtíží, a když se nám to podaří, tak se jim i postavit. Bez extrémní dávky opatrnosti ale hrozí, že překročíme vlastní meze. Můžeme tak z ničeho vytvořit celou spoustu problémů.
Konec epizody:
Meredith: Úmysly máme vždy čisté. Pokaždé chceme udělat jen, co je správné. Dřímá v nás ovšem také snaha posouvat hranice možného, takže nám občas hrozí, že něco přepískneme. Opakují nám, abychom nikomu neublížili, a přitom nás učí, jak Vás co nejlépe rozříznout skalpelem. Občas se proto vrháme do akce i tehdy, kdy bychom všemu měli raději dát volný průběh. Je totiž těžké si přiznat, že když nemáme, co ošetřovat, je lepší to nechat být dříve, než to celé zhoršíme, než napácháme nedozírné škody.
8×18 The Lion Sleeps Tonight
Začátek epizody:
Meredith: Na operačním sále používáme jedno rčení: „Se lvem se nemazli.“ Míníme tím, že ať už nádor vypadá sebeneškodněji, ať je sebemenší a jeho okraje dokonale vyrýsované, je to stále ještě nádor. Pořád je nebezpečný a může Vás hryznout.
Konec epizody:
Meredith: Všichni jsme si někdy vyslechli varování, ale nedbali na něj. Pokoušíme vlastní štěstí. Házíme si kostkami. Zahráváme si s ohněm. Lidé to mají v povaze. Když nám někdo řekne, ať na něco nesaháme, většinou to hned ošmatláme, ačkoli víme, že bychom neměli. Možná to děláme proto, že si kdesi hluboko prostě jen rádi koledujeme o potíže.
8×19 Support Systém
Začátek epizody:
Meredith: Slova k té písničce zná snad každé malé dítě: „Chodidlo je ke kosti nohy připojené,“ „kost nohy zase končí kolenem.“ Na medicíně se naučíte, že je to ve skutečnosti krapet složitější. Ta písnička má ale přesto něco do sebe. Všechno souvisí se vším. Chodidlo je ke kosti nohy připojené, kost nohy zase končí kolenem. Stačí odejmout jedinou kůstku a celá kostra se Vám sesype.
Konec epizody:
Meredith: Lidské tělo se stává ze systémů, jež ho udržují naživu. Jeden se Vám stará o dýchání, další má svědomí rovnováhu. Vinou jednoho dostáváte hlad a díky dalšímu se cítíte šťastní. Všechny spolu ale souvisí, takže stačí odejmout jediný a celý systém se zhroutí. Právě a jen tehdy, když to vypadá, že nám podpůrné systému selžou, si uvědomíme, jak moc jsme na nich závislí.
8×20 The Girl With No Name
Začátek epizody:
Meredith: V dětství toužíme po tom, aby vše navždy zůstalo takové, jaké to je. Stejný učitel, stejný dům, stejní přátelé. V tomto ohledu se chirurgie vůbec neliší. I zde si zvyknete na své vedoucí, sálové sestry, na svou nemocnici. To vše se počínaje pátým ročníkem rezidentury samozřejmě celé mění a Vy si musíte najít novou práci.
Konec epizody:
Meredith: Jedno z oněch lidových mouder praví, že dosud se člověk neoprostí od minulosti, nemůže jít dál. Oprostit se od minulosti je snadné. Zato pokročit dál bolí jako čert. Někdy se tomu proto bráníme a snažíme se uchovat věci takové, jaké jsou. Ono ale nic není neměnné. Někdy se tomu prostě musíte poddat a pokročit dál. Ať už to totiž bolí sebevíc, jde o jediný způsob, jak duševně povyrůst.
8×21 Moment of Truth
Začátek epizody:
Meredith: Představte si, že ačkoliv jste posledních pět let strávili cvičením se na chirurga, to vše jde najednou stranou a jediné, na čem záleží, to jediné, co stojí mezi Vámi a zbytkem Vaší kariéry, je jedna zkouška v nějakém hotelu v nějakém městě, při níž Vám nějaký zkoušející pokládá nějaké otázky. Nervózní? To byste také být měli.
Konec epizody:
Meredith: Školka, základní, střední a vysoká škola a navrch ještě rezidentura…všechny vedou k tomuto okamžiku. Někteří lidé takový nápor nevydrží, jiným spíše prospívá. Tak či onak člověku nezbývá, co dělat. Už se nemůžete nic naučit, ani jinak připravit. Ať se Vám to líbí nebo ne, nadešel okamžik pravdy a Vám tak zbývá pouze přijít se mu postavit.
8×22 Let The Bad Times Roll
Začátek epizody:
Meredith: Carpe diem. Také vám carpe diem leze krkem? Jak si má člověk plánovat život, kariéru a rodinu, když má neustále karpovat každý diem? Kdyby všichni užívali každou chvilku každého dne, bylo by po doktorech. Kdo by přece trčel na medicíně? Každý by měl plné ruce práce, aby žil přítomností, ať už to znamená cokoliv.
Konec epizody:
Meredith: Přiznávám, že Římané v tomhle měli pravdu. Člověk musí žít naplno. To znamená, že se každé ráno po probuzení musíte rozhodnout, jestli skočíte po tom, co vám život právě nabízí, a vyrazíte kupředu navzdory jakémukoliv počasí, nebo jestli zatáhnete závěsy a vytěsníte celý den.
8×23 Migration
Začátek epizody:
Meredith: U nás žijí takoví ptáčci. Mám dojem, že jde o nějaký druh vlaštovky. Každé září jich tisíce odlétají z upršeného Seattlu přezimovat do Mexika. Mají pod čepicí. Kolem Seattlu se každoročně shlukují davy lidí, popíjí pivo a sledují, jak v hejnech odlétají. Nazývají to “velký tah”.
Konec epizody:
Meredith: Nechápu, jak to ti ptáci dělají, že dokáží uletět tisíce mil a neztratí se. Do toho ještě vráží do oken a žerou je kočky… Každé jaro jsou ale přesto zpátky. Řekla bych, že se vrací k tomu, co dobře znají. Když odlétají, je to údajně velká podívaná. Člověk prý může na vlastní oči spatřit ten okamžik, kdy se jako na nějaký záhadný povel ráz na ráz celé hejno zvedne do vzduchu a vydá na cestu. Možná tedy o hodně přicházím. Ale na tom nesejde. Vždycky přece mohu jít příští rok.