Rozumy pro tuto řadu pro vás zpracovala Verča Mokrá.

—————————————————————————-

4×01 (Měním se, tedy jsem – A Change Is Gonna Come)

začátek epizody:

Meredith: V lékařské praxi je změna nevyhnutelná. Vznikají nové chirurgické techniky, zákroky se modernizují, úroveň zkušeností se zvyšuje. Inovace znamená všechno. Nic nezůstává dlouho stejné. Buď se změně přizpůsobíme, nebo zůstaneme pozadu.

konec epizody:

Meredith: Změna. Nemáme ji rádi. Bojíme se jí. Ale nemůžeme zabránit tomu, aby změna přišla. Buď se změně přizpůsobíme, nebo zůstaneme pozadu. Když člověk roste, bolí to. Kdo vám řekne, že nebolí, ten lže. Ale pravda je taková, čím víc se toho někdy mění, tím víc zůstáváme stejní. A někdy, jo někdy je změna dobrá. Změna někdy znamená všechno…

4×02 (Láska a závislost – Love/Addiction)

začátek epizody:

Meredith: V nemocnici vidíme každý den závislost. Člověka šokuje, kolik druhů závislosti v životě existuje. Kdyby to bylo jako drogy, alkohol a cigarety. Nejtěžší na tom všem je skoncovat s tím, na co je člověk zvyklý. Vždyť se závislými nestáváme bezdůvodně. Že ano? Často, příliš často se z toho co začne jako normální součást života, v určité chvíli stane přehnaná posedlost. Nutkání. Neovladatelné. Ženeme se za opojením. Opojením, vedle kterého věcičko, bledne.

konec epizody:

Meredith: Se závislostí je to tak, že nikdy neskončí dobře, protože ať jsme se do opojení dostávali s pomocí čehokoli, nakonec to přestane být hezké a začne to bolet. Říká se, že se nezbavíte návyku, dokud nespadnete až na samotné dno, ale jak poznáte, že už tam jste? Protože bez ohledu na to, jak moc něco bolí, někdy bolí ještě víc, když to člověk ze sebe pustí.

4×03 (Ať pravda zabolí – Let The Truth Sting)

začátek epizody:

Meredith: Doktoři toho pacientům dávají hodně. Dáváme jim léky, dáváme jim rady, a většinu času jim věnujeme naši soustředěnou pozornost. Ale to zdaleka nejtěžší co může doktor pacientovi dát, je pravda. Pravda je těžká, pravda je ošemetná, a velice často pravda bolí. Lidi přece říkají, že chtějí znát pravdu, ale opravdu ji chtějí?

konec epizody:

Meredith: Pravda je bolestivá. Pravdu totiž v podstatě nechce nikdo slyšet, zvlášť když se náhle zjeví. Někdy řekneme pravdu, protože víc už nic jiného dát nemůžeme. Někdy říkáme pravdu, protože jí musíme říct nahlas, abychom si ji vůbec uvědomili. A někdy říkáme pravdu, protože si prostě nemůžeme pomoc. A někdy ji řekneme, protože jinak už to dál nejde.

4×04 (Jádro pudla – The Heart of the Matter)

začátek epizody:

Meredith: V životě je jisté jenom jedno, kromě smrti a daní. Bez ohledu na to, jak moc se snažíte, bez ohledu na to, jak dobré jsou vaše úmysly, budete dělat chyby. Budete lidem ubližovat. Bude ublíženo vám. A jestli se z toho někdy chcete sebrat, vlastně můžete říct jen jedinou věc.

konec epizody:

Meredith: Odpustit a zapomenout. Tak se to říká. Je to dobrá rada, ale není moc praktická. Když nám někdo ublíží, chceme mu to oplatit. Když nám někdo ukřivdí, chceme se zachovat správně. Bez odpuštění se staré hádky nikdy nevyřeší. Staré rány se nezahojí. A můžeme maximálně doufat, že jednou budeme mít takové štěstí, že zapomeneme.

4×05 (Každý den tě na mysli mám – Haunt You Every Day)

začátek epizody:

Meredith: Víte, proč se chirurgové učí vládnout skalpelem? Rádi předstíráme, že jsme chladní a drsní vědci. Rádi předstíráme, že se ničeho nebojíme. Ale pravda je taková, že se stáváme chirurgy, protože v hloubi duše si myslíme, že dokážeme odříznout to, co nás trápí. Slabost, křehkost, smrt.

konec epizody:

Meredith: To se netýká pouze chirurgů. Pravda je, že neznám nikoho, koho by něco nepronásledovalo. Nebo někdo. A ať se snažíme odříznout bolest skalpelem nebo ji strčit dozadu do skříně, naše námaha obyčejně selže. Takže jediný způsob jak vymést pavučiny je obrátit list. Nebo tomu starému dopřát klid. Konečně, konečně klid.

4×06 (Večírek džentlmenů – Kung Fu Fighting)

začátek epizody:

Meredith: S chirurgií je spojená jedna věc. Může za to pýcha? Anebo to, že člověk chce být tvrďák? Opravdový chirurg nikdy nepřizná, že potřebuje pomoc, pokud to není absolutně nutné. Chirurgové nežádají o pomoc, protože na to jsou velcí drsňáci. Chirurgové jsou ranaři, drsní, že to víc nejde. Hardcore. Aspoň chtějí, abyste si to mysleli.

konec epizody:

Meredith: V hloubi duše chce každý věřit tomu, že dokáže být tvrďák. Ale to neznamená, být pouze tvrdý. Musíte něco přijmout. Někdy si člověk musí sám udělit svolení, aby jednou nebyl tvrďák. Člověk nemusí být tvrdý každou minutu po celý den. Nevadí, když se přestane hlídat. Ve skutečnosti jsou okamžiky, kdy je to nejlepší řešení. Pokud si ten okamžik vybere moudře.

4×07 (Milostná romance, chemická reakce – Physical Attraction, Chemical Reaction)

začátek epizody:

Meredith: Než se z nás stali doktoři, byli jsme studenti medicíny. Což znamená, že jsme se učili chemii. Organickou chemii. Biochemii. To všechno jsme se naučili. Ale když je řeč o lidské chemii, záleží pouze na jediném. Buďto ji máte, nebo ne.

konec epizody:

Meredith: Chemie. Buďto ji máte, nebo ne.

4×08 (Věčně mladí – Forever Young)

začátek epizody:

Meredith: V životě přijde okamžik, kdy jste oficiálně dospělí. Najednou jste dost staří na to, abyste pili a věnovali se dalším dospělým aktivitám. Lidi najednou čekají, že budete zodpovědní. Seriózní. Dospělí. Jsme větší a jsme starší. Ale doopravdy dospějeme?

konec epizody:

Meredith: Určitým způsobem dospějeme. Máme rodiny, máme svatbu, rozvedeme se. Ale máme pořád problémy, které jsme měli, když nám bylo patnáct. Bez ohledu na to, jak narosteme do výšky a zestárneme, i tak věčně klopýtáme. Věčně žasnoucí a věčně mladí.

4×09 (Marná pomoci snaha, 1.část – Crash Into Me, Part 1)

začátek epizody:

Meredith: Na medicínu jdeme, protože chceme zachraňovat životy. Na medicínu jdeme, protože chceme konat dobro. Na medicínu jdeme proto vzrušení, proto opojení, pro tu jízdu. Ale když většina dní končí, pamatujeme si prohry. Když v noci ležíme a nespíme, přehráváme si bolest, kterou jsme způsobili, nebo se nám nepodařilo ji vyléčit a životy, které se nám nepodařilo zachránit. Takže zkušenost z výkonu medicíny onen cíl připomíná jen zřídka. Až příliš často je ta zkušenost tím horším dopředu a nohama vzhůru.

4×10 (Marná pomoci snaha, 2.část – Crash Into Me, Part 2)

začátek epizody:

Meredith: Na konci dne se zkušenost z lékařské praxe snu podobá jen málo. Na medicínu jdeme, protože chceme zachraňovat životy. Na medicínu jdeme, protože chceme konat dobro. Na medicínu jdeme proto vzrušení, pro tu jízdu, pro výjimečnost. Ale když den končí, pamatujeme si hlavně prohry. Když v noci ležíme a nespíme, přehráváme si bolest, kterou jsme způsobili. Nemoci, které jsme nevyléčili. Životy, které jsme zničili, nebo které se nám nepodařilo zachránit. Ke konci dne je skutečnost úplně jiná, než jsme doufali. Ke konci dne je zkušenost většinou tím horším dopředu a nohama vzhůru.

konec epizody:

Meredith: Jsou dny, kdy se zdá, že je celý svět vzhůru nohama. A potom se nějak nepravděpodobně, a když to nejmíň čekáte, svět sám zase zpraví.

4×11 (Vlož na mne ruce své – Lay Your Hands On Me)

začátek epizody:

Baileyová: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Aspoň tak se to říká. Stvořil ve vzduchu ptáky a na zemi šelmy a hleděl na svůj výtvor a viděl, že je dobrý. A pak Bůh stvořil člověka a od té doby to de z kopce. Dál to pokračuje slovy, že Bůh stvořil člověka podle obrazu svého, ale moc důkazů o tom není. Nakonec Bůh udělal Slunce a Měsíc a hvězdy a člověk dělá jen problémy.

konec epizody:

Baileyová: Jako doktoři toho v tomto okamžiku víme více o lidském těle než kdykoli v minulosti. Ale zázrak samotného života, proč lidé žijí a umírají, proč někomu ubližují, nebo někdo ubližuje jim, je pořád tajemstvím. Chceme znát to poučení, které vždy bývá až na koncích knih. Protože pomyšlení na to, že jsme tady dole úplně sami, je pro nás až příliš silné, abychom ho snesli. Ale když končí den, skutečnost, že se jeden před druhým předvádíme, přes všechny naše rozdíly a bez ohledu na to, čemu věříme, ta skutečnost je dostatečným důvodem, abychom věřili dál.

4×12 (Člověk je tvor divoký – Where the Wild Things Are)

začátek epizody:

Meredith: Obvykle si myslíme, že jsme rozumné bytosti. Humánní. Svědomité. Civilizované. Ohleduplné. Ale když se něco hroutí, i když jenom trošičku, začíná to být jasné. Nejsme lepší než zvířata. Máme chápavou ruku. Chodíme vzpřímeně. Mluvíme. Sníme. Ale v hlubinách duše se stejně patláme v prvotním bahnu. Koušeme, drápeme a škrábeme se z existence v chladném a temném světě, jako rosničky a lenochodi.

konec epizody:

Meredith: V každém z nás je malé zvířátko. A to je příležitost k oslavě. Zvířecí instinkt nás nutí hledat si teplo, a stádo, se kterým budeme běhat. Můžeme se cítit jako v kleci. Můžeme se cítit jako v pasti. Ale protože jsme lidé, stejně máme pocit, že jsme svobodní. Umíme jeden druhého podržet. Jsme strážci vlastní lidskosti. A přesto v sobě všichni máme šelmu. Od zvířat nás odlišuje to, že umíme myslet, cítit, snít a milovat. A že proti všem předpokladům, přes všechny instinkty, přesto se vyvíjíme.

4×13 (Srdeční záležitost – Pieces of My Heart)

začátek epizody:

Meredith: Člověk se vynikajícím chirurgem nestává, tím se rodí. Líhne se, zraje, musí se hodně věcí vzdát. Ale když je smyta krev a vnitřnosti navráceny na své místo, stane se z vás odborník, který stojí za to.

konec epizody:

Meredith: Rodit může být strašně silné a magické. Ale onen samotný akt, ten není moc příjemný. Ale je to taky začátek něčeho neskutečného. Začátek něčeho nového. Začátek nepředvídatelného. Začátek něčeho pravdivého. Začátek něčeho, co stojí za to milovat. Začátek toho, co stojí za to, aby se po tom stýskalo. Začátek něčeho, co vám změní život. Navždy.

4×14 (Doktor v hlavě – The Becoming)

začátek epizody:

Meredith: Existuje jistá osoba. V mé hlavě. Je vynikající. Schopná. Umí dělat hrudní drenáž a kraniotomii. Dokáže zvládnout zástavu, aniž by se nervovala. Je ohromná lékařka. Možná dokonce vynikající. Jsem to já. Jenže ona je lepší.

konec epizody:

Meredith: Byl to dobrý den. Možná dokonce vynikající den. Byla jsem dobrá doktorka. I tehdy, kdy to bylo těžké. Byla jsem ta osoba, co ji mám v hlavě. Nastal okamžik, kdy mě napadlo, že to nedokážu. Že to nedokážu sama. Ale zavřela jsem oči a představila si sebe, jak to dělám. Podařilo se to. Odblokovala jsem strach. Odhodlala jsem se.

4×15 (Riziko ztráty zdravého rozumu – Losing My Mind)

začátek epizody:

Meredith: Když je člověk sekundář, tak se mu neustále zdá, že přichází o rozum. Celé roky se nevyspí. Každý den potkává lidi v těžké krizi. Ztrácí schopnost posoudit, co je normální. Co je normální na něm, nebo na někom jiném. A navíc po něm lidí neustále chtějí vědět, jak se mu daří. Jak to sakra máte vědět? Můžete vůbec vědět, jak se daří vám?

konec epizody:

Meredith: Nedivte se, že se lidi zblázní. Divte se, když se jim to nestane. Pomyslete na to, co lze ztratit za jeden den. V jediném okamžiku. Říkejte si, co to je, co nás drží pohromadě.

4×16 (Studie svobody – 1. část – Freedom – Part 1)

začátek epizody:

Meredith: Moje matka říkávala, že pro chirurga je den beze smrti dar. Každý den vidíme smrt. Každý den ztrácíme život. A každý den doufáme v odklad rozsudku. Jsme k smrti připoutaní. Řetězem. Jako vězni. Zajatci.

4×17 (Studie svobody – 2. část – Freedom – Part 2)