Rozumy pro tuto řadu pro vás podle překladu KevSpy a RezaK, iqtiqeho a Lucifrid, zpracovává Jumpstar

————————————————————————

10×01 Seal Our Fate

Začátek epizody:

Richard: Když se stanete stážistou, proběhne obřad, během kterého dostanete svůj bílý plášť. Jako mávnutím kouzelného proutku je z vás doktor. Moji rodiče přišli na můj obřad bílého pláště.Pořád je vidím, tak šťastné a hrdé. Říká se, že vám před očima proběhne celý život těsně předtím, než zemřete. Ty důležité okamžiky. Okamžiky, které pro vás byly zkouškou.  Okamžiky, jež z vás udělaly člověka, kterým jste. Nevím o tom, že by mi před očima proběhl život. Přemýšlel jsem o svém bílém plášti a jak jsem rád, že ho teď mám na sobě.  Tím okamžikem můj život začal Zdá se být příhodné, mít ho na sobě, když končí.

Konec epizody:

Richard: Doktor si navléká bílý plášť, aby zachránil životy, vzdoroval smrti, ale jakmile si ho svlékne, je zranitelný jako kdokoliv jiný. My všichni zemřeme. Nemůžeme rozhodnout jak nebo kdy. Ale musíme se rozhodnout, jak budeme žít. Tak to udělejte. Rozhodněte se. Je tohle život, jaký chcete žít? Je tohle člověk, kterého chcete milovat? Je tohle to nejlepší, čím dokážete být? Můžete být silnější? Laskavější? Soucitnější? Rozhodněte se. Nadechněte se. Vydechněte. A rozhodněte se.

10×02 I Want You with Me

Začátek epizody:

Richard: Vyčkávání vás může zabít. Učiníte rozhodnutí a svět tak nabere na obrátkách. Důsledky, které z toho vyplývají, ovšem nejsou ve vašich rukách. Pouze jediná věc se zdá být v těchto klidných chvilkách, kdy vyčkáváte, jasná. Ať už jste zvolili jakkoliv, bylo to špatně.

Konec epizody:

Richard: Pouze se snažíme tu bouři přežít. Modlíme se: “Bože, prosím, tak už mě konečně dostaň dál.” A nikdy nás nenapadlo, jak to bude vypadat, až se tam dostaneme. A co když se bouře přežene a nic po ní nezůstane? Vždycky jsem tvrdil, že vydržím všechno. To jsem se spletl. Zmýlil jsem se ve spoustě dalších věcí. Ale v jedné věci jsem se nezmýlil. Tohle jsem udělal správně.

10×03 Everybody’s Crying Mercy

Začátek epizody:

Meredith: Existuje taková hra, kterou děti hrávají na hřišti. Sevřou dlaně a když napočítají do tří, snaží se tomu druhému zlomit prsty. Zkoušíte to vydržet tak dlouho, jak jen můžete. Nebo alespoň déle, než váš spoluhráč. Tahle hra neskončí dřív, než někdo zařve: “Dost”. Kdo se vzdá, zakřičí: “Slitování!” Není to tak úplně zábavná hra.

Konec epizody:

Meredith: Když ve hře Slitování jedno z dětí zakřičí, ostatní ho vyslechnou a bolest zmizí. Nepřejete si, aby to teď bylo taky tak snadné? Teď už to ale není hra a my nejsme dětmi. Můžete křičet “Slitování!”, jak chcete, ale nikdo vás neposlouchá. Jste sami, křičící do tmy.

10×04 Puttin’ on the Ritz

Začátek epizody:

Meredith: Každý, komu někdy trhali krční mandle, vám může říct, že operace není levná záležitost. Udržet nemocnici v chodu stojí pořádný balík peněz. A když peníze dojdou, je na nás, abychom nějaké další sehnali. Což znamená, že je na čase napudrovat nos. Je na čase hodit se do gala. Je na čase uvést věci do chodu jako v Muppetech… Kruci. Promiňte. Poslední dobou jsem koukala na moc pořadů pro děti. Ale víte, o co mi jde…

Konec epizody:

Meredith: Předehra, opona, světla. A tohle je ono… Noc všech nocí. Už žádné zkoušky a opakování rolí. Všechny části již známe nazpaměť. Dnes v noci se dotkneme výšek. S touhle show. A tohle je ono.

10×05 I Bet It Stung

Začátek epizody:

Meredith: První den na medicíně jsem se naučila toto: Dvakrát měř a jednou řež, než se rozhodneš stát chirurgem. Je to stoprocentní závazek. Pokaždé, když vstoupíte na operační sál, musíte být v té nejlepší formě. Když pacienti leží na vašem stole, vydáni vám zcela na milost, potřebují vědět, že jakmile provedete první řez, tak víte, co děláte. Žádné jiné povolání nevyžaduje tolik času, koncentrace, absolutní oddanosti… Tedy možná kromě maminkovské role.

Konec epizody:

Meredith: Co když máte rozostřeno zorné pole? Co když se nedokážete plně soustředit? Jste pak ponecháni napospas osudu? Možná jen musíte najít jinou cestu. A tady je to děsivé… Co když nejste schopni podat stoprocentní výkon? Možná, že je třeba vrátit se zase na začátek A začít úplně od začátku.

10×06 Map of You

Začátek epizody:

Derek: Vědci se v současnosti snaží zmapovat lidský mozek. Mohlo by jít o tu nejsložitější mapu, která kdy byla vytvořena. Miliardy neuronů vytvářejí biliony spojení. Na první pohled se mohou jevit jako zcela nahodilá. Ale nic nahodilého na nich není. Všechna tato spojení jsou řazena v konkrétní schéma. A to je navrženo tak, aby fungovalo. Tato spojení určují vše, čím jsme, co milujeme, co nenávidíme, co říkáme, co děláme…

Konec epizody:

Derek: Právě začínáme objevovat prodloužená mozková spojení Kam a jak hluboko vůbec dosahují. Co ale víme, je fakt, že na každém spojení záleží. Každé spojení je klíčové. A pokud nějaké nefunguje, obvykle to znamená, že napáchalo škody Tento systém spojení nás nutí jednat, volit a reagovat… Občas očividně proti naší vůli. Nic z toho se ale neděje náhodou. Je to mapa toho, kým jsme. Zapracujeme na tom, abychom porozuměli sami sobě. Poskládáme tyhle puzzle. Zjistíme, jak všechny spoje pracují a jak do sebe tohle všechno zapadá.

10×07 Thriller

Začátek epizody:

Meredith: O každém Halloweenu činíme rozhodnutí, jaký kostým si oblékneme. Něco sexy, možná půjdeme za někoho děsivého nebo můžete jít za superhrdinu, kterým se tenhle rok snažím být.

Konec epizody:

Meredith: Halloween není pro slabé povahy. Překvapení na vás čeká na každém rohu. Některá překvapení udělají radost. A některá překvapení nepotěší. Ale podstatné je, že strach z překvapení vám nezabrání, abyste se vyfikli a napochodovali do cizího domu hledat odpovědi. Tak co to bude? Kouzlo, nebo sladkost?

10×08 Two Against One

Začátek epizody:

Meredith: Gliom, fibrom, blastom. Ať mají lidé předpoklad pro jakýkoliv nádor, postup léčby je vždy stejný. Zjistíte, že se skrývá uvnitř těla a poté pacienta otevřete a toho zmetka odstraníte. Ale nepotýkáte se jen s jedním nádorem. Ve skutečnosti vedete válku proti více než miliardě buněk.

Konec epizody:

Meredith: Jak vyzrajete na štěstěnu, když je to jedna ku miliardě? Jste neochvějní, nutíte se překračovat všechny rozumné hranice. A nikdy se nechcete vzdát. Ale skutečná pravda je, že se můžete snažit sebevíc a dělat vše proto, abyste měli věci pevně v rukou, ale nakonec někdy stojíte proti přesile.

10×09 Sorry Seems to Be the Hardest Word

Začátek epizody:

Callie: Doktoři to nikdy nechtějí zvorat. Učiníte špatné rozhodnutí a nemyslitelné se stane skutečností. Neděláme to záměrně. Nechceme nikoho zranit.  Ale občas to děláme. Občas děláme chyby. A když to zkazíme, omlouváme se. Ne že by na omluvě ve skutečnosti záleželo. Už ne. Teď nezáleží na žádné omluvě.

Konec epizody:

Callie: Všichni děláme věci, na které nejsme pyšní. Tomu rozumím. Vím, že nikdo není dokonalý. Ale jak s tím dokážete žít? Jak se dokážete každé ráno podívat do zrcadla, když víte, že jste něco mohli udělat lépe? Že jste něco měli udělat lépe? Stačí pouhá omluva? Může vůbec omluva zahojit naše šrámy? Ulevit bolesti? Může odčinit utrpení, které jsme způsobili?

10×10 Somebody That I Used to Know

Začátek epizody:

Meredith: Tělo je nesmírně komplexní masa vzájemně provázaných systémů. Lidé by si rádi mysleli, že doktoři vše vidí jasně. Ale není vždy zcela jasné, co je pouhý zádrhel v systému, a co je naprostá lékařská katastrofa. Na to se snažíme přijít během prvního roku coby rezidenti. Zbytek našich kariér strávíme lhaním o tom.

Konec epizody:

Meredith: Je to jen rýma. Přetrpte ji. Ona přejde. Ve skutečnosti není nic špatně. Jsme doktoři. Poznali bychom, kdyby bylo. My to zvládneme. Nic se neděje.

10×11 Man on the Moon

Začátek epizody:

Meredith: Každý doktor má své malé ošklivé tajemství. Všichni jsme soutěživí nerdi. Na základce tvoříme ty největší a nejpevnější sopky, které ovšem chrlí falešnou lávu. Na střední zase trávíme hodiny tvořením vlastních krysích chodbiček, abychom se jednoho dne stali těmi, kdo jednou provždy změní tvář medicíny

Konec epizody:

Meredith: Občas je klíčem k pokroku samotné rozpoznání toho, jak ten úplně první krok vlastně udělat. A v tu chvíli se vydáváte na cestu. Doufáte v to nejlepší. A toho se držíte. Den za dnem. Přestože jste unavení, přestože to chcete vzdát, neuděláte to. Protože jste průkopník. Ale nikdo nikdy neřekl, že to bude snadné.

10×12 Get up, Stand up

Začátek epizody:

Meredith: Nezdar je nevyhnutelný. Každému vědci říkali “ne”, pořád dokola. Ti, které si pamatujeme. Ti, kteří změnili naše životy. Curieové, Salksové, Barnardové… To jsou ti, kteří by nevzali “ne” jako odpověď.

Konec epizody:

Meredith: Nezdar je neodvratný. Nevyhnutelný. Ale nezdar by nikdy neměl mít poslední slovo. Když něco chcete, musíte vydržet. Všechny překážky a pokora… Nesmíte vzít “ne” jako odpověď a přijmout to, co se naskýtá. Nikdy se tomu nepoddat. Vstaňte.  Postavte se a přijměte to.

10×13 Take It Back

Začátek epizody:

Meredith: Chirurgové činí každý den rozhodnutí, která mohou dopadnout dvěma způsoby. Buď moc dobře, nebo moc moc špatně. Potíž je v tom, že ta nejúžasnější i ta nejpříšernější rozhodnutí vypadají ve chvíli, kdy je děláte, naprosto stejně.

Konec epizody:

Meredith: Když se podíváme zpátky, je velice jednoduché poznat, kde jsme udělali chybu, a litovat rozhodnutí, které se v tu chvíli zdálo správným. Ale pokud dáme na náš nejlepší úsudek a poslechneme naše srdce, spíše uvidíme, že jsme si vybrali moudře, a vyhneme se té nejhlubší a nejbolestnější lítosti ze všech. Lítosti, která přichází s poznáním, že jsme si nechali utéct něco úžasného.

10×14 You’ve Got to Hide Your Love Away

Začátek epizody:

Meredith: Rakovina je biologický tyran. Pokaždé vyvolá rvačku a připlíží se k vám. Vyčká, dokud se tělo necítí v bezpečí, dokud se necítí zdravé a silné, a právě tehdy se rakovina nastěhuje a stále víc se začne rozpínat. Tělo nemá ani tušení, že se blíží, protože rakovina je mistrem překvapení.

Konec epizody:

Meredith: Snažit se před tyranem schovat, to vám nebude fungovat dlouho. Ve skutečnosti je jen jeden způsob, jak vyhrát. Musíte se bránit. A pokud budete mít to štěstí a dostanete se z toho živí. Udělejte si čas a oslavte to. Než se zase obrníte a připravíte na další bitvu.

10×15 Throwing It All Away

Začátek epizody:

Meredith: Víte, kde máte kostrč? Dříve to býval ocas. Ta růžová část v rohu vašeho oka? To bývávalo třetí víčko. Slepé střevo nám dříve pomáhalo při trávení těžkého jídla. Teď už je k ničemu. Příběh naší evoluce je příběhem toho, co jsme opustili a toho, co jsme zatratili. Naše těla si ponechávají jen takové věci, které beze zbytku využijí. Věcí, pro které již nemáme žádné využití, se vzdáváme a necháme je jít.

Konec epizody:

Meredith: Proč je to tak slastný pocit, když se z něčeho vymaníme, když se jich zbavíme, když je necháme jít? Možná je to tím, že když vidíme, jak málo vlastně k přežití potřebujeme. Přinutí nás to uvědomit si, jak silní ve skutečnosti jsme. Uchýlit se pouze k tomu, co opravdu potřebujeme. Držet se jen toho, bez čeho nemůžeme být. Toho, co potřebujeme. Ale ne jen kvůli přežití, ale aby se nám dařilo.

10×16 We Gotta Get Out of This Place

Začátek epizody:

Meredith: Existuje stádium, kterým projdete během svého narození. A pak je tu ta nejtěžší část. Říká se jí přechodné stádium. Tak dlouho a těžce jste dřeli, jste vyčerpaní a udření. A nemáte z toho vůbec nic. Během tohoto přechodného stádia máte dojem, že už to dál nezvládnete. To je však způsobeno tím, že se ono stádium pomalu chýlí ke konci.

Konec epizody:

Meredith: Přechod je pohyb z jedné části života do jedné úplně jiné. A může vám to připadat jako v dlouhém strašidelném tunelu. Ale vyjít musíte na druhé straně. A co tam na vás čeká, může být velkolepé.

10×17 Do You Know?

Začátek epizody:

Cristina: Víte, kdo jste? Víte, co se vám stalo? Chcete takhle žít? Stačí jeden člověk, jeden pacient, jeden okamžik a navždy vám změní život. Může změnit váš úhel pohledu, ovlivnit vaše myšlení. Jediný okamžik, který vás přiměje přehodnotit celý váš život. Víte, kdo jste? Víte, co se vám stalo? Chcete takhle žít?

Konec epizody:

——-

10×18 You Be Illin’

Začátek epizody:

Meredith: Člověk se dotkne obličeje průměrně 18krát za hodinu. Čili asi 100krát denně vzniká riziko vzniku nemoci. Infekce má ošklivý zvyk zneužívat naše dennodenní rutiny. Šíří se dotykem dveří, panelů, tlačítek u výtahu, per, společných hrnečků, dokonce i peněz. My se můžeme jen usilovněsnažit zabránit, aby se nešířily, protože jakmile je venku, infekce obvykle vítězí.

Konec epizody:

Meredith: Známým faktem je, že doktoři jsou těmi nejhoršími pacienty. Své symptomy ignorujeme, dokud čumákem neryjeme v hlíně. Rádi se chlácholíme tím, že jsme jiného živočišného druhu, než naši pacienti. Nakonec ale musíme stejně čelit skutečnosti, že jsme pouze lidé a že občas i ti nejmocnější z nás potřebují pomoc.

10×19 I’m Winning

Začátek epizody:

Meredith: Cena Harpera Averyho je nejvyšší ocenění, jaké může chirurg získat. Nominovaným vždycky volají stejný pátek v měsíci. Má matka byla nominovaná pětkrát. Už jsem to zažila. Když zavolají, všechno se změní. Najednou z vás je superstar. A když ne… Co já vím? Máma byla superstar. Vždycky jí zavolali.

Konec epizody:

Meredith: Moje matka si nemyslela, že může vyhrát. Myslela si, že je to soutěž oblíbenosti a ona oblíbená nebyla. Byla žena a specialistka a její povýšenost lidi vytáčela. Nedovolila si ani pomyslet na možnost, že by mohla vyhrát, protože to tak moc chtěla. A když oznámili matčino jméno, byla naprosto upřímně v šoku. Bylo to uznání její těžké práce a jejího obětování. Přišla domů a řekla, že cenu Harpera Averyho nevyhrála. Ale že si ji zasloužila.

10×20 Go It Alone

Začátek epizody:

Meredith: Operace je práce jednotlivce. Se skalpelem v ruce si stoupneme ke stolu a jsme v tom sami. Odkázanost na sebe ukáže, co ve vás je. Protože i když jste obklopeni týmem, záleží jen na vaší přípravě, vašich rozhodnutích, vašem úsudku, vašich rukou a vašem šití. Záleží jen a jen na vás.

Konec epizody:

Meredith: Chirurgové jsou cvičeni, aby vše zvládli sami, byli sólisty, byli individualisty, ať už na sále, nebo v životě. Pravdou ale je, že nikdy nejsme sami. Stojíme na ramenou těch, co tu byli před námi. Chirurgie patří mezi ta nejstatečnější a nejodvážnější lékařská umění. Stojíme bok po boku kolegů, kteří nás podporovali a připravovali. V tu chvíli, pro kterou každý chirurg žije, kdy dojde na vaši přípravu, vaše rozhodnutí, váš úsudek, vaše ruce a vaše šití. Kdy záleží jen na vás.

10×21 Change of Heart

Začátek epizody:

Meredith: Už dvacet let je lékařovým nejcennějším nástrojem algoritmus. Pacientovy potíže zadáte do škatulky a o vašem dalším postupu rozhodne vzorec. Ale co dělat, když problém do škatulky nepasuje? No… Pak jste v tom najednou sami. Musíte si vybrat asi z tisíce možností.

Konec epizody:

Meredith: Tak co uděláte? Jak se rozhodnete? Když tápete ve tmě? Jak víte, že neděláte tu nejhorší chybu, která ovlivní něčí život? Zavřete oči, zapomeňte na všechny a všechno kolem sebe a modlete se, že se ten vnitřní hlas nemýlí, protože jakmile se rozhodnete, už není cesty zpět.

10×22 We Are Never Ever Getting Back Together

Začátek epizody:

Meredith: Občas potřebujete vypadnout z města a získat jiný úhel pohledu. Ale ne vždy si uvědomíte, že potřebujete jiný úhel pohledu, protože k tomu potřebujete mít jiný úhel pohledu. Je to komplikované.

Konec epizody:

Meredith: Otevřete oči. Co vidíte? Dává vám ten nový pohled více naděje? To je jeho cílem. Třebaže ne vždy to vyjde. Občas vám jiný úhel pohledu umožní vidět, co jste ztratili.

10×23 Everything I Try to Do, Nothing Seems to Turn Out Right

Začátek epizody:

Meredith: Každá akce vyvolá stejnoměrnou, nebo opačnou reakci. Pohotovost udržují v chodu lidé, které to naučila škola života. Tys v naší kuchyni udělala vafle. Parašutisti, jezdci rodea, lidé, jejichž smělé nápady mohou často vyústit ve zlomené kosti a roztržené sleziny.  Chirurgové jsou cvičeni, aby si poradili s následky smělých nápadů. Snažíme se zachránit, co jde a uděláme vše, abychom napravili škody.

Konec epizody:

Meredith: Problém se smělými kroky je ten, že jsou děsivé. Můžete skončit se slzami v očích a zlámanými kostmi. A právě proto jsou tak zatraceně vzrušující.

10×24 Fear (of the Unknown)

Začátek epizody:

Rosničák v televizi: Dnes bude… Helemese, přes 20! Na severovýchodě bude nebývale teplo a jasno. Seattle čeká krásný den!

Cristina: On to neví. Je to idiot. Klidně to může být jeho nejhorší den v životě. Víte, jak lidi říkají: “Kdo ví? Třeba mě zítra přejede autobus. To mi přijde dost přitažený za vlasy. Chci jen říct, že nikdo neví, co ho dnes čeká.

Konec epizody:

Cristina: I když si myslíme, že víme, co nás čeká, byť jen na okamžik, tak se to nakonec změní. Občas se budoucnost změní rychle a dočista a nám nezbývá nic jiného, než se rozhodnout, co dělat dál. Můžeme si zvolit obavy, zůstat tam, třást se, nepohnout se dál, zatímco předpokládáme, že se stane to nejhorší. Nebo můžeme udělat krok vpřed, do neznáma, a předpokládat, že to bude skvělé.