Hrála ji:

Mandy Moore (*10. 4. 1984, Nashua, New Hampshire, USA)

————————

Známá z:

Na vlásku, Vincentův svět, Deník princezny, Černá ovce, Scrubs, Simpsonovi, Dlouhá cesta, Dr. Doolittle 2, Sladkých sedmnáct, Láskou praštěná, Rychlý Stripes, Hon za svobodou, Apokalypsa, Vdáš se, a basta! Kněz je poděs, Dedication, Falling Slowly, Láska, svatba, manželství

————————

Bio:

Celým jméněm Amanda (odtud ta Mandy) Leigh Moorová se narodila do rodiny televizní reportérky Stacy Friedmanové a pilota American Airlines Donalda Moora. Její národnostní kořeny jsou opět ukázkou klasického amerického mixu – po matce je Mandy čtvrtinová Židovka a Angličanka, po otci Irka a Čerokíjka. Je prostřední ze tří dětí – má staršího bratra Scotta a mladšího Kyla. Když byly Mandy teprve dva měsíce, celá rodina se kvůli otcově nové práci přestěhovala z jejího rodného města Nashua v New Hampshiru do Orlanda na Floridě.

Mandy se už od dětství zajímala o herectví a zpěv. V tomhle ohledu ji částečně inspirovala její babička, která pracovala jako tanečnice v londýnské divadelní čtvrti West End. Rodiče si mysleli – vlastně spíš doufali, protože uchytit se v “byznysu” je dost obtížné – že z toho vyroste, ale chyba lávky. Mandy si vyškemrala hodiny zpěvu a herectví a začala se objevovat ve spoustě místních produkcích. Ve dvanácti letech například vyjela do divadelního letního tábora Stagedoor Manor Camp, do kterého ve své době zavítala třeba i taková Natalie Portmanová.

Ve třinácti letech začala Mandy sama skládat písničky. Jednoho dne ji při nahrávání ve studiu zaslechl chlapík od poštovní zásilkové služby FedEx, který měl známého u hudební společnosti Epic Records. Mandy se mu tak zalíbila, že se o ní známému nejenom zmínil, ale vrazil mu do ruky její nedodělanou kopii Mandyiny nahrávky. A simsalabim, Mandy s tou produkční najednou podepisovala smlouvu a připravovala se na vydání své první desky.

Tohle je potřeba si o Mandy něco uvědomit – v první řadě je to zpěvačka. Vydala už šest alb a chystá další. Vraťme se ale do roku 1999, kdy chystala to první. Protože na něm potřebovala pořádně zapracovat, musela v prváku odejít ze školy. Od té doby ji doučovali lektoři doma. V roce 1999 nastoupila na turné, kde dělala předskokanku kapele ‘N Sync, a kde měla možnost představit se celé Severní Americe. Ještě toho léta si zahrála například i s Backstreet Boys.

Její první singl “Candy” se okamžitě dostal do čela hitparád a kritici ho porovnávali s tvorbou Britney Spears nebo Christiny Aguilery. Celé album Mandy vyšlo v prosinci toho roku a ačkoliv si získalo smíšené recenze (lidé její muziku i nadále porovnávali s tehdejšími giganty populární hudby), Mandy na sebe alespoň upoutala pozornost.

Upozornila na sebe o rok později ještě víc, když vydala svou druhou desku – tenhle zájem médií by si ale určitě raději odpustila. Mandy v roce 2000 napsala jednu jedinou novou písničku, kterou vydala jako singl. Jmenovala se “I Wanna Be with You” a opět se dostala do čela Top 10 žebříčků hitparád. Jenže následně vydané album, na kterém se tenhle singl objevil, neobsahoval již žádné nové nahrávky, ale jen remixované verze starých písniček z předchozího alba. Kritika Mandy za tenhle krok dost strhala, protože to vypadalo, že si jen usnadňuje práci a z lidí ždímá peníze.

Mandy začala pracovat na albu třetím, tentokrát plném nového materiálu. Chtěla se v něm vzdálit onomu žvýkačkovému popíku, který všichni tolik vytýkali jejím prvním dvěma deskám (což mně osobně hodně připomíná profesionální dráhu Alanis Morissette, ale to je na jinou diskuzi). V roce 2001 ale vydala něco, co bylo hodně ovlivněno evropskou diskotékovou scénou, a co v hitparádách v Americe tak trochu (řečeno mírně) selhalo. Ve světě se písničkám z tohoto alba sice dařilo o poznání lépe, pořád to ale nebyl žádný velký hit.

To ovšem Mandy kariéru nijak nepoznamenalo – ve stejném roce se totiž poprvé objevila ve filmu. Zahrála si s Eddie Murphym v Dr. Doolitlovi 2. Později toho roku navíc získala vedlejší roli v Deníku princezny s manželkou Williama Shakespeara herečkou Anne Hathaway. V roce 2002 dokonce povýšila a ve filmu Dlouhá cesta ztvárnila hlavní postavu. Za svůj výkon v tomhle filmu si také odnesla spoustu hereckých ocenění a nominací na horu dalších.

V roce 2003 Mandy vydala své již čtvrté CDčko. Jmenovalo se Coverage a obsahovalo cover verze (jí přezpívané verze) písniček ze sedmdesátých a osmdesátých let. Tohle album si kritika oblíbila mnohem více než všechna její předchozí, protože měla pocit, že Mandy dospívá a konečně opouští vody té žvýkačkové příšernosti. Mandy v tomto roce ale i nadále míchala muziku s hraním a objevila se ve filmu Láskou praštěná.

Po vydání čtvrté placky a Lásce praštěné Mandy zpívání na dlouhou dobu nechala a věnovala se výhradně herectví. V roce 2004 jste ji mohli vidět v Černé ovci a Honu za svobodu, rok poté ve Vincentově světě, Rychlém Stripesovi a Romanci a cigaretách, rok nato v Hledáme Ydol (v téhle romantické komedii se objevila po boku Hugh Granta, a ačkoliv film slíznul dost negativní recenze, výkony obou jeho hlavních představitelů – Mandy a Hugha – se všem dost líbily) a Apokalypse. Roku 2007 pak představila své filmy Dedication, Kněz je poděs a Vdáš se a basta!

V roce 2006 si u Mandy docela rozlili mlíčko novináři z časopisu Cosmopolitan, když palcovým titulkem hned na první straně jednoho čísla jejich magazínu rozmázli něco, co se Mandy až tak úplně nepozdávalo… Cosmopolitan na titulce otisknul její hlavu (což by ještě bylo úplně v pořádku), jenže to vyšlo tak, že měla přes celé čelo hlavní titulek, který v tom čísle zrovna hlásal “Nekonečné Orgasmy”. Ten titulek se ani nevztahoval přímo k Mandy, ale k jinému článku (jeho umístění ale, jak určitě chápete, nebylo náhodné). Problém byl v tom, že Mandy pochází z dost konzervativní rodiny, a tak z představy, že si její rodiče a známí půjdou koupit časopis s takovouhle obálkou, se jí dělaly mžitky před očima.

V roce 2006 se Mandy navíc v jednom radiovém rozhovoru přiznala, že ač jí její první album přišlo odpovídající jejímu věku, stejně jako své první tři desky ho pro svoji sacharínovou popíkovost z duše nenávidí. Vyjádřila se také, že jí nahrávání muziky chybí, protože právě to ji vždycky nejvíc bavilo, a že by se k tomu ráda zase vrátila. Z hudbě se dostala hned rok poté. Vyměnila produkční a nahrávací společnost, aby se nemusela řídit pravidly mainstreamu (protože myslela, že je to známka punku) a mohla si na nové desce dělat, co bude chtít, a vydala album Wild Hope. Ačkoliv i tahle deska získala spíše smíšené recenze, všichni Mandy chválili za to, že se konečně pokouší najít svůj vlastní zvuk.

Rok 2008 Mandy strávila přípravou šestého studiového alba, které pod názvem Amanda Leigh vydala v dubnu 2009. S hlavním singlem z téhle desky “I Could Break Your Heart Any Day of The Week” Mandy objela snad každou talkshow. Byla u Ellen DeGeneres, Jay Lena a dalších. I přes všechny její snahy a příznivé kritiky (recenzenti začali poznamenávat, že album skvěle zní, a že se Mandy zdaleka nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužila) se ale do hitparád písnička neprobojovala a CDček se prodalo na americké poměry jen málo – asi sto tisíc.

V roce 2010 se Mandy poprvé (vrátila se tam ještě o rok později) dostala do Chirurgů (po hodně dlouhé době se tak objevila zase jednou v televizi – naposledy to bylo v roce 2007 v Jak jsem poznal vaši matku) a propůjčila také hlas Locice z Disneyho filmu animovaného Na vlásku. Z toho se stal překvapivý hit a zaručeně nejúspěšnější snímek Mandyiny kariéry. Mandy dokonce s kolegou z filmu Zacharym Leviem zpívala hlavní písničku z tohoto filmu na 83. ročníku Oskarů. Písnička I See the Light zároveň získala cenu Grammy za nejlepší originální filmovou skladbu.

Roku 2012 se Mandy jednak objevila ve dvou filmech (krátkometrážním filmečku The Death and Return of Superman, a romantické komedii Láska, svatba, manželství), ale také oznámila, že s manželem začne pracovat na sedmé desce. Nechala se slyšet, že podle ní album bude nabité emocionálními písničkami, a že je zatím strašně nadšená z toho, jak na něm postupují práce (co jiného také měla říct, že ano?). Ačkoliv ale doufala, že by mohlo vyjít na přelomu let 2012 a 2013, zatím kde nic, tu nic.

Mandy se tak alespoň může plně věnovat namlouvání své postavy v animovaném seriálu TRON: Uprising a hraní v seriálu Sheriff Callie’s Wild West a filmu The Advocates. Mohla by také zkusit znovu zavítat do světa módy. V roce 2005 si založila vlastní značku pleteného a kašmírového oblečení pro vysoké ženy (sama totiž měří skoro metr osmdesát, takže ze zkušenosti ví, že se vysokým dámám občas špatně nakupuje), ta jí ale po čtyřech letech provozu zkrachovala. Mandy se v té době vyjádřila, že by se do světa módy za nějaký čas opět vrátila. Tak uvidíme.

————————

Vývoj postavy:

Mary byla pacientkou v nemocnici Seattle Grace Mercy West. Poprvé sem s manželem Billem přijela na konci šesté série, aby podstoupila operaci, která ji měla zbavit kolostomického sáčku. Bohužel si ale vybrala hodně špatný den – ve stejnou dobu se do nemocnice přiřítil i zběsilý Gary Clark a začal řádit.

Bill těsně před vypuknutím onoho finálového neštěstí Mary nechal na pokoji samotnou a šel jí koupit něco dobrého k snědku, takže když se začalo střílet, zůstala Mary sama – v jejím pokoji se s ní skryli jen Charles Percy a Miranda Baileyová. Když pan Clark do pokoje vešel, předstírala Mary, že je mrtvá. I přes všechen strach a stres se jí to podařilo obdivuhodně – nehnula se ani ve chvíli, kdy Clark střílel Charlese do břicha a vyhrožoval smrtí i Mirandě.

Mary se s Mirandou pokoušela Charlesovi pomoci, odtáhnout ho k výtahu a odvézt ho nahoru na sál, kde by ho Miranda mohla operovat. V celé nemocnici ale byla vypnutá elektřina a Mary tak musela přihlížet, jak Charles umírá Mirandě v náručí. Sice se snažila moc nepanikařit, střelbu přežila a venku se znovu shledala s manželem, tohle trauma na ní ale přeci jen zanechalo pořádné šrámy.

Do nemocnice se vrátila až po celých šesti měsících, aby si konečně došla na tu operaci, kterou měla podstoupit onoho osudného dne, a na kterou do té doby ještě stále nedošlo. Baileyová byla ráda, že ji vidí – částečně i proto, že Maryin zákrok bylo to poslední, co jí zbývalo udělat, než mohla za celou tou katastrofou udělat tlustou čáru.

Zákrok, který Mary měla podstoupit byl popisován jako přímočará rutina. Samotná operace dopadla dobře, ale po jejím vykonání se u Mary vyskytla velmi vzácná komplikace a ona se jednoduše nedokázala probrat z narkózy. I přes všechny snahy doktorů upadla do hlubokého kómatu, ze kterého se již neprobrala. Po měsíci útrap Mary zemřela.