Hraje ji:

Sandra Oh (20. 7. 1971, Ottawa, Ontario, Kanada)

————————

Známá z:

Mr. Bean: Největší filmová katastrofa, Deník Evelyn Lau, Deník princezny, Bokovka, V Pasti, Pod toskánským sluncem, Krvavé housle, Velký tlustý lhář, Hollywood, Hollywood, Zlom vaz, Zbožňuju svatby, Noční volání, Slepota, Defendor, Králičí nora, Arli$$

————————

Bio:

Sandra se narodila na předměstí Ottawy zvaném Nepean do rodiny jihokorejských imigrantů, kteří do Kanady přišli začátkem šedesátých let. Má bratra Raye a sestru Grace, její otec je podnikatel a matka pracuje jako biochemik. Už v útlém dětství začala Sandra baletit a zajímat se o hraní a už v pouhých v deseti letech se objevila v jedné z hlavních rolí v muzikálu The Canada Goose.

Na střední škole založila spolek na ochranu životního prostředí, jehož hlavním cílem bylo přinutit školu a okolí, aby přestali používat kelímky z tepelné izolační pěny styrofoam. I na střední dále pokračovala s baletem i hraním, věděla ale, že z ní nadprůměrná tanečnice nikdy nebude. Brzy proto baletění nechala a začala se plně věnovat herecké kariéře. To v té době znamenalo účast na hodinách divadelnictví, ztvárnění několika rolí ve školních představeních a zápis do místního divadelního spolku. I přes naléhání rodičů Sandra odmítla prestižní stipendium na studium žurnalistiky na Carletonově Univerzitě, a místo toho šla studovat herectví do Montrealu. Studia si však musela pokrýt ze svého – matka s otcem ji odmítli financovat. Rodičům nakonec domluvila, že zkusí pár let hrát, a kdyby to nevyšlo, vrátí se do školy.

Krátce po dostudování vysoké školy – psal se tehdy rok 1993 – dostala roli v úžasné hře Davida Mameta Oleanna. Zhruba ve stejné době zároveň  získala role dvou významných Kanaďanek s čínskými kořeny ve dvou životopisných televizních filmech – Evelyn Lauové a Adrienne Clarksonové. Sandra natolik zazářila, že se jí začaly nabídky jen hrnout.

V Kanadě ji snad nejvíce proslavila hlavní role ve filmu Double Happiness, za kterou si odnesla prestižní Genie Award, v Americe na sebe pak upozornila především filmem Pod toskánským sluncem a Bokovkou (kterou mimochodem považuje za jeden ze svých nejlepších filmů).

Filmografie Sandry Oh by vydala ještě na několik odstavců, tak už snad jen zmíním, že kromě hraní v roce 2008 například moderovala 28. ročník již zmíněných Genie Awards, že za roli Cristiny Yangové dostala Zlatý Glóbus, SAG Award a spoustu dalších cen, a že za ni byla již pětkrát nominovaná na cenu Emmy. A přitom Sandra původně o roli Cristiny vůbec nestála – scénář u žádné z postav neurčoval rasu ani pohlaví a Sandra se na konkurzu snažila získat roli Mirandy Baileyové.

Jednu její drobnou roli ale přeci jen zmíním: V roce 2001 si zahrála v jedné epizodě první řady úžasného seriálu Odpočívej v pokoji. Vystoupila tu v roli pornohvězdičky, co přijde na pohřeb jedné své kolegyni. Jen si tu scénu představte: Smuteční místnost, vepředu vyprsená rakev, před ní pódium a u něj stojí Pan Pornoagent, který o zesnulé pronáší: „Zdravím. Jmenuju se Larry Kláda. Něco vám povím, s Vicicou St. John jsem poprvé setkal ještě předtím, než natočila svoje první video. Dělala tehdá flufferku [pracovní překlady našeho týmu „udržovač/ka“, „předkuřovač/ka“, „tempomat/ka“, „rozehřívač/ka“ – jednoduše slečna či pán, co herce udržuje v pauzách mezi scénami v pozici Připraveno] na place Drsnýho Larryho 3.“

Záběr na Sandru ve žluté paruce, jak celá ubrečená tleská. Pak se zvedá ze židle a ujímá se slova (A ano, naše milá Cristina v tom díle afektovaným hlasem opravdu pronáší tahle slova – pokud jste se na Odpočívej v pokoji nikdy nedívali, koukejte s tím něco udělat): „Vivicu jsem poprvé potkala na place Vlhké hlubiny. Do té doby jsem ještě žádnou ženu nelízala, takže jsem byla přirozeně nesvá. Vivica ale byla celou dobu tak hrozně milá a v pohodě, že mě naprosto uklidnila. Nebo za to možná mohly ty dva xanaxy, co mi podstrčila. Když jsem pak poprvé točila dvojitou penetraci, měla jsem nervy v kýblu…“ A prostřih jinam. Tohle se ale vážně musí vidět. A ten seriál vřele doporučuji.

Co se osobního života týče, Sandra pět let chodila s filmařem Alexandrem Paynem. V roce 2003 se na Nový rok vzali, o dva roky později se rozešli a rok nato přišel rozvod. V roce 2007 se Sandra seznámila a začala vídat s hudebníkem Andrew Feathersonem.

Z úplně jiného soudku, Sandra je veganka. A ještě z jiného soudku, ačkoliv pochází z velmi silně křesťansky založené rodiny, má Sandra – podobně jako její postava v Chirurzích – blíže spíše k ateismu. Ráda sice medituje a vyznání svých rodičů rozumí, ale ačkoliv se to v Americe vůbec nenosí, k žádnému konkrétnímu náboženství se nehlásí.

V srpnu roku 2013 fanoušky Chirurgů otřásla zpráva o odchodu Sandry z našeho seriálu. V překladu RezyK se ke svému rozhodnutí Sandra vyjádřila takto: „Z tvůrčího pohledu to cítím tak, že jsem jí ze sebe dala vše a jsem připravena ji nechat jít. Je to neuvěřitelně zajímavá věc, hrát postavu tak dlouho a vlastně vycítit, že i sama Cristina chce jít dál.“

Sandra se poprvé o odchodu ze seriálu rozhodovala již na konci osmé série, kdy se původní šestice hlavních postav rozhodovala o prodloužení kontraktu na další dvě řady. „Začala jsem nad tím přemýšlet, protože jsem musela sebe samu připravit. Dala jsem tomu ještě dva roky, abych to celé mohla emocionálně nechat jít. A ke konci deváté řady si mě Shonda vzala stranou a zeptala se, Tak co myslíš? a já řekla, Jsem připravená.“ Po krásných deseti kulatých letech jí to člověk snad ani nemůže mít tak za zlé. Tak se nechejme překvapit, co si pro nás Sandra do budoucna připraví.

————————

Vývoj postavy:

Cristina je jednou z pěti původních stážistů, se kterými seriál začíná, a kteří se krom stresů v nemocnici musí potýkat i se svou vedoucí – Nacistkou Baileyovou. Je to dravá a soutěživá doktorka, dyslektička, narozená v Beverly Hills v Kalifornii. Ačkoliv pochází z židovské rodiny, sama je bez vyznání. Na medicínu se dala částečně i proto, že se jako malá dívala, jak jí umírá otec, a nebyla schopná mu nijak pomoci – a podobnou bezmoc už prostě nikdy nechce zažít. Zpočátku jezdí na motorce, ale když si uvědomí, že tím se tak akorát stane dárkyní orgánů, motorku prodá. Ačkoliv se zdá být chladná a uzavřená, hned první den si náramně padne do oka s Meredith a obě si slíbí, že si budou svým člověkem.

Do oka si padne také se svým nadřízeným, vedoucím kardiochirurgie Prestonem Burkem – do oka a do postele. Cristina po jedné obzvláště plodné schůzce na příslužebně otěhotní, ale protože nechce ohrozit svou kariéru, rozhodne se jít bez Burkova vědomí na potrat. Její těhotenství je ale ektopické a tak než se k potratu vůbec dostane, praskne jí vejcovod, ona se skácí k zemi a ztratí vědomí. Teprve poté, co se po operaci probere z narkózy, Burkovi vše přizná.

Když je Burke postřelen a vyvine se mu v ruce nekontrolovatelný třas, Cristina se mu snaží všemožně pomoci a třas před ostatními kolegy nenápadně zakrýt a ututlat. V momentě, kdy Richardu Webberovi ale dojde, že s Burkem něco není v pořádku, a zajde za ní, aby vyzvěděl, o co jde, Cristina nejdříve zapírá, ve finále však vše přizná. To Burke, který si už už brousil zuby na pozici šéfa chirurgie, považuje za ohromnou zradu, protože mu tím Cristina ohrozila kariérní posun, a oba se rozejdou. Cristina ale po čase prolomí bariéru ticha, načež se jí Burke vysloví. Po celých osmi dnech rozmýšlení Cristina ke sňatku svolí. Krátce poté do nemocnice přijíždí Cristinin bývalý přítel Colin Marlow ve snaze svatbu Cristině rozmluvit. Sabotovat její vztah s Burkem se mu ale nepodaří a budoucí manželé dál plánují a plánují.

Cristina se s Burkem jen nemůže shodnout na samotném pojetí svatebního obřadu. Zatímco Burke touží po honosné svatbě, Cristina by dala přednost něčemu menšímu, intimnějšímu. Nakonec ale s velkou svatbou přeci jen svolí. O svatebním dni – poplašená a bez obočí – Cristinu popadnou pochyby. Neví, jestli dělá správnou věc. Po tomto chvilkovém váhání ale přeci jen projde uličkou a čeká na nastávajícího ženicha. Ten na sebe nechá čekat pěkně dlouho, a když konečně dorazí, udělá to jen proto, aby Cristině oznámil, že si ji vzít nemůže, protože ji nechce nutit do něčeho, do čeho sama ve skutečnosti nechce. Svatba se tím pádem ruší, Burke odjíždí z města natrvalo pryč a Cristina si na líbánky na Havaji vyjede s Meredith.

Jako náhradu za Burka Webber do nemocnice najme Dr. Ericu Hahnovou, která Cristinou od samého počátku kvůli jejím pletichám s Burkem a Marlowem opovrhuje a odmítá ji vpustit k sobě na sál. Zatímco se Cristina snaží získat si Hahnovou na svoji stranu, přistěhuje se k ní Callie Torresová. Po čase vyjde najevo, že Hahnová Cristinu nemá ráda proto, že jí připomíná mladší verzi sebe samé. Poté, co se nemocnice umístí až jako dvanáctá na žebříčku nejlepších nemocničních zařízení, začíná Cristina pochybovat o svých chirurgických schopnostech. Hahnová ji stále nemůže vystát. Její nevraživost vůči Cristině v podstatě pokračuje až do Hahnina odchodu ze Seattle Grace.

V první epizodě páté série je Cristina v jedné z nejulítlejších scén Chirurgů probodnuta padajícím rampouchem. Následky tohoto zranění nejsou vážné a vše pro ni dobře dopadne. Ve stejné době se také zadívá do Dr. Owena Hunta – úrazového chirurga, který se v té době zrovna na nějaký čas vrací ze služby v Iráku – se kterým se krátce i políbí. Když se Hunt do nemocnice vrátí nastálo, začnou spolu s Cristinou chodit. Hunt ovšem po svých zkušenostech z války trpí post-traumatickou stresovou poruchou a má časté noční můry. Během jedné takovéto noční epizody Cristinu málem uškrtí. Cristina se začne bát vedle něj v noci uléhat a jejich vztah proto ukončí.

Nedlouho poté Hunt začne docházet k psychoterapeutce, jeho stav se zlepší a Cristina mu řekne, že ho miluje. Zároveň je ale deprimovaná, protože ví, že kvůli Hahnové skoro neměla možnost pocvičit se v kardiotorakální chirurgii a postrádá tak drahocenné zkušenosti. Dokonce se přizná Meredith, že se jí kvůli operování stýská po Burkovi, který ji na svůj sál nejen pouštěl, ale v budování její kariéry ji s nadšením podporoval. Ve snaze Cristině pomoci Hunt zavolá své kamarádce z Iráku Teddy Altmanové s prosbou, jestli by nechtěla do Seattle Grace přijet a nastoupit zde do pozice vedoucí kardiochirurgie. Altmanová přijede, ale když se dozví, že má být pouhým dárečkem pro Cristinu, urazí se a je plně odhodlaná zase odjet pryč. Cristina se Teddy snaží všemožně přesvědčit, aby neodjížděla, ale podaří se jí to teprve tehdy, když jí navrhne, že když zůstane, může si Owena nechat pro sebe. S Owenem se Cristina následně rozejde podruhé – tentokrát kvůli pocitu, že si Owen nedokáže vybrat, jestli má raději ji nebo Teddy.

Když ve finále šesté řady Dereka Shepherda postřelí nechvalně proslulý ovdovělý šílenec, je Cristina nucena svého kolegu operovat. Přestože se jí na sál střelec v jednu chvíli vplíží, namíří jí na hlavu zbraň a řekne, aby operovat přestala a nechala ho umřít (což udělá), díky lsti lékařů se jí Dereka přeci jen podaří zachránit. Zároveň se znovu dá dohromady s Owenem, kterého před zraky všech přítomných ozbrojený šílenec na sále postřelí.  Krátce po útoku na nemocnici se Cristina s Owenem vezmou a Cristina se přizná, že nemá v plánu se do Seattle Grace už vrátit.

Do práce sice znovu nastoupí, ale následkem post-traumatické stresové poruchy se při jedné operaci na sále skácí k zemi. Derek se jí pokouší pomoci tím, že ji nutí na pitevně vykonat na jedné mrtvole stejný zákrok, jaký musela vykonat tehdy na něm. Pomoci se snaží i Altmanová, díky jejímuž nátlaku se Cristině povede provést transplantace plic. Cristina je ale na dně. Vinu za své trauma přikládá Meredith a brzy v práci podává výpověď s odůvodněním, že ačkoliv si kdysi myslela, že by z ní mohl být dobrý chirurg, už jím nadále být nechce.

Na nějaký čas si k údivu a zděšení svých bývalých kolegů najde práci coby servírka v baru. Až Shepherdovi se podaří jí tenhle úlet vymluvit. Při oslavě v novém bytě Cristiny a Owena v bývalé požární stanici s ní promluví a pak ji i vezme s sebou na ryby. Teprve v tichu washingtonských lesů Cristina pocítí i něco jiného než strach, přijde zase k rozumu a vrací se do nemocnice.

Cristina se rozhodne ucházet se o místo šéf-rezidentky, její naděje ale pošlape pověření Owena výběrem vhodného kandidáta. Kvůli střetu zájmů má Cristina smůlu a pozice nakonec  připadne April Kepnerové.

Cristina poté zjistí, že s Owenem čeká dítě, a čelí stejnému problému jako před lety. Ani teď se ale nechce vzdávat své kariéry a rozhodne se jít na potrat. Huntovi o tom tentokrát řekne. Ten sice dítě chce a snaží se jí potrat vymluvit, ona si ale nenechá říct. Ač nerad, Hunt ji na zákrok dokonce i doprovodí, cítí se ale ublížený, podvedený a je na Cristinu přinejmenším naštvaný.

Cristina následně – bez vědomí o pacientově identitě – operuje Henryho Burtona, Teddyina manžela. Operace se však nezdaří a Henry zemře. Jakmile se Cristina dozví jeho identitu, převalí se přes ni vlna viny.

Jedna rána stíhá druhou a Cristina se s Huntem začínají jeden druhému odcizovat. Ani manželská poradna jim nepomáhá a oni se tak neustále jen hádají o tom, jestli na potrat měla chodit nebo ne. Manželství narazí na pořádně ostrá skaliska poté, co se Owen jedné noci v opilosti vyspí s kamarádkou jedné své pacientky. Cristina je jeho nevěrou zdrcena a chápe, že jejich společná budoucnost je ve hvězdách. Na konci pátého ročníku své rezidentury se všichni rezidenti připravují na závěrečné komisionální zkoušky a vybírají si nemocnice, kam si budou podávat žádosti o zaměstnání. Jakmile Cristina zkoušky udělá, s Owenem se sice zase udobří, zároveň mu ale oznámí, že má v plánu odjet za prací do Mayo Clinic v Minnesotě.

Přichází konec osmé série a osudný pád letadla. Cristina tuhle hrůznou nehodu přežije, ale odnáší si z ní trauma jako trám – trpí reaktivní psychózou se střídavými návaly prudké agrese a dobami naprostého útlumu. Ze svého traumatu se jí jakž takž podaří vylízat a jakmile obdrží doktorský titul, odjíždí do Minnesoty.

Zde má ale obrovské potíže adaptovat se v novém prostředí – v nemocnici, kde to funguje o dost jinak než v Seattle Grace, jednoduše vůbec nezapadá. Obzvláště zde nemůže vystát postaršího doktora Craiga Thomase. Cristině přijde moc starý, hotová vykopávka, co nedokáže jít s dobou a ohrožuje tím své pacienty. Také si ve své nové nemocnici začne románek s – pro změnu – šéfem chirurgie Dr. Parkerem, kterého sice nemůže moc vystát, ale lepší něco než nic.

Cristina za sebou po odjezdu ze Seattlu nespálí všechny mosty a je proto pořád v kontaktu s Meredith. V případě Owena už je to ale horší – s ním skoro nemluví a častěji než přímo spolu komunikují přes prostředníka Mer. Když při jednom rozhovoru Meredith Cristině oznámí, že Mark už to má za pár, rozhodne se Cristina letět zpět do Seattlu a s kamarádem se naposledy rozloučit. Protože má ale pád letadla stále v živé paměti, nedokáže vlézt na palubu a Markovi poslední sbohem nedá.

Ve sněhem zapadané Minnesotě zatím svítá na lepší časy. Uprostřed závějí si Cristina nachází cestu k postaršímu Dr. Thomasovi, od něhož se učí trpělivosti, vytrvalosti a novým chirurgickým postupům. Navzdory počáteční averzi si náramně padnou do oka a částečně i skrze vzájemné urážky a pošťuchování se spřátelí. Když Cristina zjistí, že se Dr. Parker snaží Dr. Thomase z nemocnice kvůli pokročilému věku (a tím pádem vyšší pravděpodobnosti, že něco pokazí a na nemocnici někdo uvrhne žalobu) vyštípat, je zásadně proti a chce svého nového kamaráda ochránit. O to je překvapenější, když se od Thomase dozví, že on o tom všem moc dobře ví, a že už Dr. Parkerovi vzdoruje několik let. Brzy poté ale Dr. Thomas při vykonávání zákroku na sále dostává infarkt a umírá. Cristinu pak již v Minnesotě nic nedrží a vrací se domů do Seattlu.

Situace mezi ní a Owenem je zpočátku dost napjatá. Cristina je hlavně zmatená z toho, že ji Owen přijal zpět do práce, ačkoliv ji v nemocnici sám očividně nechce. K jejímu překvapení záhy zjišťuje, že právě díky Owenovu doporučení dostala své místo zpátky, že právě Owen o její návrat nesmírně usiloval. Cristina se Meredith přiznává, že chce Owena zpět. Právě ve chvíli, kdy ho chce poprosit  o to, aby se k ní vrátil, ji však Owen požádá o rozvod.

Cristinu tento návrh zaskočí a rozruší, nicméně s ním souhlasí. Teprve později zjišťuje, že ji o rozvod Owen požádal jen proto, aby se nedostal do střetu zájmů a přeživší onoho osudného letu tak měli nárok na finanční odškodnění. Poté, co se o tomhle všem Cristina dozví, jde za Owenem, který jí přiznává, že se za pád letadla cítí zodpovědný, a že se hrozně bál, že o ni už přišel. Těsně před svatbou Mirandy Baileyové za ním Cristina jde a přiznává mu, že by to s ním přeci jen ještě jednou ráda zkusila. Vyspí se spolu, vzápětí podepíší papíry o rozvodu a na důkaz toho, že mezi nimi není všemu konec, se políbí.

Nemocnice se v souvislosti s pádem letadla ocitne před soudem, je shledána vinnou z nedbalosti a každému ze šesti postižených doktorů – přeživším i zemřelým – musí vyplatit po 15 miliónech dolarů. Na to ale nemocnice nemá a poté, co se pojišťovna z pokrytí tak vysokých výdajů vyvlékne, ocitá se Seattle Grace v bankrotu. Aby nemocnici a její zaměstnance zachránili, složí Cristina, ostatní přeživší z letadla a Richard Webber všechny své peníze dohromady a spolu s Harper-Averyho nadací nemocnici odkoupí.

Zatímco v profesním životě se Cristině daří, osobní život se jí opět začíná rozpadat. Owen se jí čím dál více vzdaluje. Katalyzátorem jejich odcizení se stává Ethan – chlapec, který se do nemocnice dostává poté, co se auto s jeho rodiči ocitá v hromadné havárii a matka i otec tak tak bojují o život. V Owenovi se vzbudí otcovské city a Cristina může jen přihlížet, jak její manžel po úmrtí Ethanovy matky a očekávané smrti jeho otce zvažuje chlapcovu adopci. Ačkoliv se Ethanův otec probere z kómatu a oba jsou následně kvůli bouři šupem odvezeni z nemocnice, Cristina si jde poprvé po dlouhé době s Owenem pořádně promluvit. Ptá se ho, jestli opravdu děti nechce, jestli mu opravdu bude navždy stačit jen ona sama. Ačkoliv Owen odpovídá, že ano, Cristina na jeho slova nedbá, a rozchází se s ním.

Kupodivu s ním ale pořád spí. Nejprve se dohodnou, že na to skočí jen jednou, protože když se milovali naposled, tak ani jeden nevěděl, že je to úplně naposled, a nedokázal to proto náležitě docenit. Jenže ono se jim to tak zalíbí, že si to ještě několikrát zopakují, ačkoliv ví, že by neměli, že to nejspíš nebude pro jejich vztah nejzdravější a že to beztak nikam nepovede. Nakonec se jeden druhému začnou opět vyhýbat, tentokrát ale ne ze zášti, ale z obav, že by na to hned vletěli.

Owen si pak ale najde přítelkyni, Emmu Marlingovou, a Cristina tak nějak neví, jak přesně se zachovat. Je ráda, že Owen udělal krok vpřed a že je šťastný, ale zároveň neví, jak by se měla chovat. Když si Owen Emmu do nemocnice jednoho krásného dne pozve, tak se s ní Cristina setká. Emma do té doby neměla o Cristině a její minulosti s Owenem ani ponětí, ale Cristina jí neztropí žádnou scénu, takže se vlastně nic nestane.

Mnohem víc se stane mezi ní a Meredith. Poté, co se Meredith ve snaze být dokonalou matkou a chirurgem zároveň v jejích očích nedostatečně připraví na ojedinělý zákrok, který si plánovaly spolu vykonat, dá Cristina přednost Dr. Baileyové a Meredith utře. Když to obě kamarádky po operaci začnou probírat, dost se spolu chytnou a Cristina se Meredith dotkne slovy, že se z ní kvůli mateřství, kterému chce/musí věnovat spoustu času, v podstatě stal druhořadý chirurg. Dodá sice, že to je v pohodě, protože se tak prostě rozhodla a ona to naprosto chápe, Meredith se ale cítí uražena a mezi kamarádkami se postupně začíná tvořit vysoká zeď.

Cristina se s Meredith baví čím dál tím méně. Meredith má za to, že ji Cristina považuje za špatnou doktorku a ze všech sil se všem (i sama sobě) snaží dokázat, že tomu tak není. Cristina se zas cítí ublíženě, když ji Mer ani nepozve na halloweenskou oslavu (Mer si myslela, že by Cristina beztak nechtěla jít, protože tam měla být spousta dětí, ale Cristina má zrovna ty její přece ráda…).

Jejich přátelství dosáhlo nového dna poté, co si Meredith v rámci svého výzkumu koupila 3D tiskárnu a začala v ní tisknout repliku lidských jater. Zatímco její výzkum byl dlouhodobý a času tak měla na tištění hodně, Cristina – podnícená Shanem – dostala nápad, jak s pomocí 3D tiskárny zachránit svému pacientovi život. Přístroj k tomu ale potřebovala okamžitě, což by znamenalo, že by si Mer musela stopnout tisk jater, což by je zničilo, a pak s nimi začít od začátku (čímž by ztratila celý den). Když se svou prosbou ale zašla za Mer, ta ji poslala do háje se slovy, že její výzkum je stejně důležitý jako Cristinin pacient, byť si to třeba sama Cristina nemyslí. Cristina se ale nedala odbýt a za Meredithinými zády se jí vplížila do laboratoře, stopla tisk jater a začala si tisknout, co sama potřebovala.

Jakmile ji tam Mer objevila, samozřejmě na ni vyletěla a obě se znovu pohádaly. Cristině se ale podařilo Mer odehnat a cévu si vytiskla. Záhy ale zjistila, že při tisku došlo k technické závadě, céva je nedokonalá a vše se bude muset udělat znovu. S Mer si před ohromné obtíže vyjednala dalších pár hodin u přístroje, ale protože to trvalo, tak se zdrželi. Mer se na Cristinu rozječela a ta by si to všechno nechala i líbit… jenže se jí zastal Shane a Mer odkázal do patřičných mezí. Poukázal mimo jiné i na to, že to Meredith do celé záležitosti vpletla jejich přátelství, že Cristina celou dobu chtěla jet pouze po profesionální rovině. Mer sklaplo a odešla.

A Cristině Shane v tu chvíli tak rozproudil krev, že ho políbila a pak s ním i začala spát. Jeho nově nalezená dravost jí imponovala, takže si faktu, že mu taková vlastnost vůbec nebyla podobná, všimla až poté, co ho vypíchla Meredith. Když se ho na to ale zeptala, Shane jí rázně odpověděl, že je v pořádku. Nebyl, ale to je jiná kapitola.

Pro Cristinu bylo mnohem důležitější, že vytištěná céva zafungovala. Její nový postup léčby se osvědčil a do nemocnice se nejen sletěli reportéři, Cristina dokonce zaujala i komisi Nadace Harpera Averyho, která ji požádala o bližší detaily jejího výzkumu. Drobný problém byl, že Cristina neměla ani ponětí, jak je možné, že se jejímu pacientovi daří. Funkčnost cévy jí byla záhadou a nebyla si vůbec jistá sama sebou.

Meredith se ale svěřit nemohla, protože stále byly na nože. Tedy jen do Apriliny svatby s Matthewem, které se obě díky kombinaci Apriliných příšerných sester a příhodné poloze účastnily jako družičky. Právě tehdy za Mer Cristina přišla, řekla jí následujících pár slov a obě ženy se konečně začaly usmiřovat:

Cristina: Jak se opovažuješ tvrdit, že jsem stejná, jako když jsem přišla, když jsem ještě neznala Burka a Owena a tebe? Tvůj život je jiný, protože je plný domů a manželů a dětí. Ten můj sice vypadá stejně, ale já taková nejsem. Změnila jsem se. A jsem v tom sama. Což je… Stejně těžké jako to, co děláš ty. Ale myslela jsem si, že budu mít aspoň tebe.

Meredith: Ze samé žárlivosti na tebe se mi chce podpalovat věci pohledem. Ty jsi udělala, co jsem zkoušela já a já nemohla. A navíc ani nevíš, jak jsi to dokázala. Máš čas i pozornost. Od doby, co jsme sem přišly, ses změnila. Stala ses tím, kým jsme si daly za cíl být.

Cristina: A ty jsi se stala něčím… co jsme nikdy netušily, že přijde. Jsi stejně dobrá matka, jako jsi dobrý chirurg. A mám z tebe radost. Ale začínáme se sobě vzdalovat.

Meredith: Já vím. A nechci s tebou soutěžit, ale tak to prostě je. Máme se přece vzájemně postrkovat a nutit k lepším výkonům. A to už od prvního dne, kdy jsme se poznaly, no ne?

Cristina: Ano.