Že se Jesse Williams nebojí vyjadřovat k ožehavým společenským otázkám, je vcelku dobře známé. Jak si jistě vybavíte z jeho profilu, na začátku loňského roku například formou internetového článku kritizoval Tarantinův film Nespoutaný Django za jeho nakládání s rasově zabarveným jazykem, motivem otroctví atd. Možná i díky tomuto článku se o Jessem rozkřiklo, že má vystudovanou vysokou školu (dvouobor Afroamerická literatura a Film a mediální umění) a ví proto, o čem mluví. Takže když se v nedávných dnech rozpoutalo šílenství ve Fergusonu a stanice CNN chtěla do zpráv pozvat nějakou znalou známou tvář, hned si vzpomněli na našeho seriálového Dr. Averyho.

A Jesse nezklamal. Oděný v mikině s kapucou, která jasně odkazovala na Trayvona Martina, jiného zastřeleného černošského mladíka, Jesse poskytl divákům spoustu podnětů k zamyšlení:

„Stranou této kauzy bychom si měli všímat i toho, jak se o ní lidé baví, a postarat se o to, že budou tuto konverzaci začínat na začátku, ale ne před ním. Lidé, kteří utlačují druhé, velmi rádi začínají mluvit o důležitých tématech v bodě, který se jim nejvíce hodí do krámu. Tahle kauza začala tím, že jeden policista zastřelil mladého muže a nechal ho čtyři hodiny ležet na ulici. Já ještě neviděl, aby se něco takového stalo bělochovi – aby policista za horkého letního dne nechal na ulici čtyři hodiny ležet tělo nějakého bělocha, aby jeho zastřelení nenahlásil na centrálu, a aby to tělo pak nenaložil do sanitky, ale nacpal ho do jakéhosi pochybného SUVčka bez poznávací značky.

„Celá tato kauza je plná bizarního chování a nejrůznějších pochybení a právě kvůli tomu potřebujeme novináře – aby tohle všechno odhalili, a ne aby dokolečka pouštěli záběry toho, co ten člověk předtím udělal v nějakém krámě. Že v tom krámě byl, je nešťastné, a jistě to bude později hrát svou roli. Ale tady jde úplně jednoduše o to dojít spravedlnosti pro osmnáctiletého kluka, kterého zastřelili. Tečka.

„A že v nějaké sámošce ukradl krabičku levných doutníků za pět babek? Já prožil dětství na spoustě amerických předměstích a znal jsem nespočet bílých teenagerů, kteří si minimálně jednou něco nakoupili za pět prstů. Takže tahle představa, že jakmile nějaký černoch provede jakýkoliv drobný delikt, tak se z něj okamžitě stává grázl, co si zaslouží vlastní smrt, je naprosto nehorázná.

„My nejsme jediní, kdo v téhle zemi obchoduje s drogami, krade nebo spílá policistům, ale přesto se musíme potýkat s dvojím metrem. Určitá část americké populace si může užívat té výsady, že je s ní zacházeno jako s lidmi, zatímco zbytek si o něčem takovém může nechat leda zdát. O tomhle bychom se měli bavit, tohle by měla média řešit.

„Jenže tyhle věci se neřeší, a právě to podle mě tolik lidí tak strašně frustruje. Nikdo z nás nedá dohromady pět černošských přátel a známých, které by už někdy jen kvůli barvě jejich pleti policisté na ulici neobtěžovali, a kteří by se jimi necítili být ohroženi. Nedali bychom je dohromady třeba ani v deseti. Bez přehánění. Takhle to prostě je.“

Co si o Jesseho slovech myslíte vy? Souhlasíte, nebo máte na celou věc odlišný náhled? Sledujete vůbec současné dění v Americe? A už jste si na Jumpspaceu četli úryvek ze stand-upu Louise C.K. pojmenovaný „O výhodách bělošství“ či ten od George Carlina, který má název „O entropii a televizních novinách“?

Komentáře