Hrál ho:

Peter MacNicol (*10. 4. 1954, Dallas, Texas, USA)

————————

Známý z:

Sofiina volba, Krotitelé duchů 2, Mr. Bean: Největší filmová katastrofa, Ally McBealová, Chicago Hope, Vražedná čísla, Drakobijce, Addamsova rodina 2, Roswell, Drákuloviny, Žár, Měsíc nad pouští, Malí géniové, 24 hodin, Kauzy z Bostonu, Batman vítězí, Kauzy podle Kate, Prezidentské volby, Bitevní loď, Senzační Spider-Man, Myšák Stuart Little 3, Young Justice, Překročit všechna pravidla, Dobrák Dan

————————

Bio:

Peter se narodil jako nejmladší z pěti dětí do rodiny žínky v domácnosti a manažera velké společnosti, který se později stal episkopálním knězem (přirozený to vývoj). V dětství se Peter chtěl stát paleontologem, ale ačkoliv ho hrabat se ve zkamenělinách, kostičkách a černém uhlí určitě ještě baví, brzy se dal na herectví.

Vystudoval ho na univerzitě v Dallasu a v Minnesotě. Zatímco se šrotil na University of Minnesota, hrál po večerech v divadle Guthrie. Zde si ho jednoho večera všimnul jeden divadelní agent a doporučil mu, aby se přestěhoval do New Yorku, divadelní Mekky Ameriky. Peter si jeho radu vzal k srdci, sbalil si kufry a odfrčel na Manhattan.

Tady dostal roli v jednom malém divadle ve hře Crimes of the Heart, se kterou se později dostal až na Broadway, a za níž dokonce získal Theatre World Award – pro začátek dost dobré.

Snad jen drobná odbočka – rozdíl mezi off-Broadway a on-Broadway představením je jednak v poloze – offka jsou mimo tu ulici, onka jsou na ní – ale také v kapacitě divadel – onka označují divadla velká, offka ta malá… Prakticky to znamená, že můžete mít na jednu stranu velké divadlo o několik bloků mimo Broadway, které by tím pádem zákonitě pořád mělo být off-Broadway, o kterém všichni můžou mluvit jako o další ze scén Broadwaye, a na druhou stranu malé divadélko třeba přímo v té ulici, které ale bude tak zapadlé, že se k němu Broadway nebude znát. Prostě proč dělat věci jednoduše, když jdou i složitě…

Během jednoho z představení téhle hry Peter navíc zaujal jiného agenta, tentokrát filmového, který si ho později zkontaktoval a nabídl mu možnost přijít na konkurz do Sofiiny volby. Tuhle roli nakonec získal, do té doby ale ještě stihnul natočit film Drakobijec. Díky Sofiině volbě, úžasném snímku z roku 1982 s Meryl Streep v hlavní roli, na sebe Peter dost upozornil a nabídky se začaly jen hrnout.

Peter svůj čas rovnoměrně věnoval točení filmů a seriálů (do roku 1989 se objevil například v Žáru, Příbězích ze záhrobí nebo televizních filmech Safe Harbor a Johnny Bull) a divadlu. V roce 1987 například hrál v Dallas Theatre Center ve hře Všichni královi muži. Co se divadla týče, má Peter bohaté zkušenosti i s klasikou – zahrál si v Richardovi II., Romeovi a Julii (tady si neodpustím další hlod – o téhle hře se mluví jako o největším, nejlepším a nejsladším příběhu lásky všech dob… To ale víte, že Julii je v téhle Shakespearově osudové lovestory 13 let, že ano?) nebo třeba Večeru Tříkrálovém.

V roce 1989 Peter dostal jednu ze svých nejznámějších rolí – hlavního záporáka ve druhých Krotitelích duchů. Postava Janosze Poha byla původně napsaná jako obyčejný, nijaký bídák a teprve na Peterovo naléhání se s ní začalo trochu pracovat. Právě Peter přišel s nápadem udělat z něj restaurátora uměleckých děl, pocházejícího z Karpat a spojit ho s obrazem knížete Viga. Peterovi pak už jen stačilo dnem a nocí pilovat svůj karpatský přízvuk a dát dohromady vlastní návrh karpatské vlajky – hada, co zašlapává do země malého človíčka.

Začátkem devadesátých let Peter hrál jako o život. Měl rozsáhlou roli v seriálu The Powers That Be, hrál i v dalších seriálech jako třeba Tales from the Crypt nebo Cheers, objevil se i ve spoustě filmů – Roswell, Těžko splnitelné sny, Promiň, jsi ženatý! Addamsova rodina 2 nebo Vraždy v Radiolandu. Od roku 1994 se pak rok a půl pravidelně objevoval v Nemocnici Chicago Hope.

Nemocnici Chicago Hope musel opustit kvůli závazku v jiném a ještě slavnějším seriálu – v Ally McBealové. Žádná zlá krev nikde ale nebyla – oba seriály měly stejného tvůrce Davida E. Kelleyho. Peter se navíc do Nemocnice Chicago Hope ještě jednou vrátil, konkrétně v pátém díle jeho páté (a poslední) řady. V Ally McBealové hrál výstředního zástupce Johna Cage a za svůj výkon v téhle roli získal v roce 2001 cenu Emmy.

Aby to ale nevypadalo, jako že mezi těmito dvěma seriály Peter nic jiného nedělal… Ne, od konce účinkování v Nemocnici Chicago Hope do konce vysílání Ally McBealové stačil natočit sedm filmů a objevit se ve čtyřech seriálech. Jejich kompletní seznam najdete na jeho profilu na IMDb.

Pracovní nabídky Peter přehazoval lopatou samozřejmě i po Ally McBealové, takže si to teď trochu usnadníme a vybereme si ty zajímavější. V roce 2007 účinkoval v seriálu 24 hodin. Tady stojí za zmínku i fakt, že byl Peter jedním z pouhých čtyřech lidí za celou dobu vysílání seriálu, kteří se mimo Jacka Bauera v dané sezóně objevili ve všech dílech, tedy měli co dělat ve všech hodinách dne.

Mezi lety 2005 a 2010 Peter také hrál postavu fyzika v seriálu Vražedná čísla. Objevil se v celých 93 epizodách. Naposledy jste Petera mohli vidět v roce 2012 ve filmech Bitevní loď a Prezidentské volby nebo o rok později v seriálu Necessary Roughness.

Kromě vlastního hraní Peter ještě často propůjčuje hlas komiksovým postavám (většinou superpadouchům) v animovaných seriálech. Slyšet ho tak můžeme v postavě Man-Bata v seriálu Batman vítězí, Chronose v Justice League Unlimited, Doktora Octopuse v Senzačním Spider-Manovi, Eliminátora v Harvey Birdmanovi nebo Šíleného Kloboučníka v Batmanovi: Arkham City.

Mimo to Peter ještě napsal scénář k projektu, pojmenovaném Salvation on Sand Mountain, se kterým je spojován i jako producent a režisér. Tak uvidíme, jak se mu bude dařit projekt realizovat.

Co se osobních detailů týče, Peter v současnosti žije se svojí manželkou Marsue Cummingovou v Los Angeles. Seznámili se přes společného přítele, který jim domluvil rande. Jejich víc jak dvacetileté manželství je bezdětné. Marsue pracuje v neziskové organizaci The Corie Williams Scholarship Fund, která pečuje o děti bez domova. Mezi Peterovy největší koníčky patří kromě herectví ještě dudáctví (tohle slovo!) a hra na klávesy.

————————

Vývoj postavy:

Dr. Robert Stark (nezaměňovat s Robbem Starkem, toho času ze Hry o trůny… ups, spoiler) byl najat jako náhrada za Arizonu Robbinsovou, která odjela do Afriky dohlédnout na zřízení pediatrického chirurgického programu v Malawi. Na místo byl přijat na dobu určitou – konkrétně na jeden rok – a v nemocnici zůstal i po Arizonině brzkém příjezdu zpět.

Stark byl popisován a všemi přijímán jako nesmírně líný a samolibý doktor – naprostý protiklad všech vedoucích, kteří se v nemocnici do té doby ukázali. Celá nemocnice mu kvůli jeho povaze a přístupu nemohla přijít na jméno.

Už od samotného příjezdu si Stark rozlil mlíčko u Alexe, když nejdříve smetl ze stolu jeho návrh na transplantaci jater pro jednoho pacienta, ale pak ho sám použil, zákrok vykonal, a ještě to celé vydával za svůj nápad. Poslední kapkou pro Alexe bylo, když chtěl Stark zbůhdarma jedné pacientce amputovat nohu, ačkoliv existoval i mnohem šetrnější způsob léčby. V tu chvíli se Alex Starkovi postavil do cesty a zabránil mu v přístupu k pacientce, dokud si Arizona nedoběhla k Owenovi obnovit pravomoci. To se jí povedlo a jakmile přiběhla na sál, vykopla Starka ven. Spolu s Callie se jim nohu podařilo zachránit. Z této události lze vyvozovat, že Stark neměl rád, když mu lidi mluví do práce, a že byl tvrdohlavý jako mezek.

I přes všechny jeho neblahé vady na charakteru se ale Stark ukázal jako schopný lékař, když musel po Calliině nehodě operovat její dítě. Arizova byla sice zpočátku silně proti a snažila se najít jiného chirurga, ale to by trvalo příliš dlouho a dítě by nemuselo přežít. Stark se předvedl, vše dobře dopadlo a Arizona mu nakonec i přes jejich počáteční nevraživost byla nesmírně vděčná.

Stark také jednu – hodně krátkou – dobu chodil s April Kepnerovou. Ta ale jejich vztah brzy ukončila, protože ho prý považovala více za kamaráda než přítele. Stark ale nezahořknul, a když April prokázala, že má velkou péči o svoje pacienty (afričančatům navařila ovesnou kaši a naučila se pár slovíček v jejich jazyce, aby po jejich příjezdu děti nebyly v tak úplně cizím prostředí), doporučil ji na pozici šéf-rezidentky.

Po vypršení své smlouvy Dr. Stark z nemocnice odešel.