Hraje ji:

Sarah Drew (*1. 10. 1980, Charlottesville, Virginie, USA)

————————

Známá z:

Daria, Daria the Movie: Is It Fall Yet?, Baxter, Wyattovy párky, Zákon a pořádek, Is It College Yet?, Radio, Odložené případy, Wonderfalls, Medium, Lovci duchů, Vražedná čísla, Glee, Private Practice, Mad Men, Americká kratochvíle, Smetánka, Ochrana svědků, Inside the Box, Castle na zabití, Tug, Pohotovost Miami, Everwood, Privileged

————————

Bio:

Sarah se sice narodila ve virginském Charlottesville, vyrostla ale částečně ve městě Stony Brook ve státě New York a částečně na Long Islandu, kam chodila do školy. Její matka, Dr. Jeannie Drew, pracovala v době Sařina dětství jako vedoucí oddělení věd na nezávislé soukromé dívčí škole Brearley na Manhattanu. Na tomhle postu vydržela dodneška. Její otec, Reverend Charles Drew, je pastorem Emmanuelova Presbyteriánského kostela ve městě New York. Sarah sama je evangelická katolička – všichni víme, že Shonda ráda při psaní postav používá detaily ze života herců, co je ztvárňují, a odsud dost možná pramení Aprilina víra. Co se ostatního příbuzenstva týče, můžeme vypíchnout jednoho jejího bratrance – Sarah totiž není jediná herečka v rodině –, kterým není nikdo jiný než Benjamin McKenzie, kterého budete znát jako jednu z hlavních postav seriálů The O.C. a Southland.

Vraťme se ale k Sarah. Ta s hraním začala už na střední škole, kdy se jednak tu a tam objevila v nějakém tom školním představení, jednak se stala členkou divadelní společnosti Take One Theatre Arts a také začala jezdit na letní divadelní tábory. Odmalička zbožňovala herečku Cate Blanchett. Po střední škole Ward Melville High School v Setauketu ve státě New York) Sarah herectví a divadelní vědy studovala i na vysoké. Z University of Virginia si v roce 2002 odnesla právě v tomto oboru titul bakaláře.

S  hraním ale zažila úspěchy již dávno předtím. Už v roce 1997, zatímco stále studovala na střední, byla obsazena do seriálu Daria, kde propůjčila hlas jedné z vedlejších postav. V tomto seriálu zůstala následující čtyři roky a ke své postavě se vrátila i v obou navazujících filmech Is It Fall Yet? a Is It College Yet?. Když už tu tak zmiňujeme tu střední, Sarah o těchto letech pronesla jednu veselost, berte ji jako výkřik do tmy: „Ta nejhorší věc, co jsem na sebe na střední zkusila navléknout, byly těsné džíny s ohrnutými nohavicemi. A navrch jsem k nim ještě nosila neonové kšandy. V té době jsem myslela, že v tom vypadám děsně fajnově, ale když se teď tak ohlížím zpět, běhá mi z toho mráz po zádech.“

Rok po univerzitních studiích se Sarah objevila před kamerou již celá, konkrétně ve filmu Radio. A pak už to šlo ráz na ráz – hned další rok vyhrála konkurz do jedné epizody seriálu Wonderfalls a především pak do Everwoodu. Zde ztvárnila jednu z hlavních postav a v seriálu vydržela dva roky. Já sám jsem Everwood nikdy nesledoval, ale Sarah v jednom z rozhovorů vypustila takový hlod, že možná snad i začnu: „Když jsme se měli s Brightem poprvé líbat před kamerou, byla to děsná psina, protože mi režisér předtím řekl, že se mám chovat jako upjatá knihovnice, co najednou odhodí brýle a vlítne na to, že prý chce vidět, jak mi ruce divoce létají vzduchem, a kopu divoké, šílené vášně. Takže jsem Brighta v podstatě fyzicky napadla.“

Když už je tak řeč o těch upjatých knihovnicích, Sarah se vyjádřila i ke své everwoodovské vizáži: „Jednou jsem byla na večírku společnosti Warner Bros., celá vyparáděná, a narazila jsem tam na [hereckého kolegu ze seriálu] Grega Smithe. Podíval se přímo na mě, ale vůbec mě nepoznal, protože kdykoliv mě vidí v seriálu, mám vlasy jako ptačí hnízdo a na očích brýle. Což není zrovna pěkný pohled. Fajn je na tom ale to, že v maskérně musím tvrdnout jen půlhodinku denně. Jen na mě prdnou řasenku, napatlají mě jelením lojem, narazí mi brýle a [moje postava] Hannah může vyrazit do světa.“

Jakmile Everwood v roce 2006 skončil, začala se Sarah poohlížet po nové práci. A hledat nemusela dlouho. Ještě v tom roce se objevila v kraťasu Locked Upstairs a jednom díle seriálu Odložené případy, rok nato si do „sívíčka“ mohla připsat role ve filmech Americká kratochvíle a Reinventing the Wheelers a v seriálu Zákon a pořádek. V následujících pár letech pak skákala z jednoho seriálu a drobného filmu do druhého. Z těch známějších by se slušelo zmínit alespoň Mad Meny, Vražedná čísla, Castla na zabití, Glee nebo Lovce duchů.

V roce 2009 pak Sarah získala roli v Chirurzích a od té doby pracuje téměř výhradně na nich. Jen v roce 2010 se ještě stačila objevit v jedné epizodě Pohotovosti Miami a filmečku Tug. Chirurgové ale nebyli první Sařinou zkušeností se seriálem z dílny Shondy Rhimes. Ne ne. V roce 2008 se totiž objevila hned ve dvou dílech Private Practice… v roli úplně jiné postavy!

Jeden by si myslel, že když Chirurgové s Private Practice sdílí stejný seriálový vesmír a postavy tak mohou volně přecházet z jednoho seriálu do druhého, tak by něco takového mohlo trochu vadit. Shondě se ale musela Sarah jako herečka tolik líbit, že si prostě řekla, že tenhle drobný detail bude potřeba v tomhle případě přehlédnout. A kdo ví – třeba si Sařiny rozdvojenosti nikdo nevšimne. Ale ouha, my si všimli a docela nás to pobavilo. Sarah o svém přijetí do chirurgického týmu řekla: „Shonda mi April napsala na tělo, protože mě znala, jelikož jsme spolu pracovali už na dvou projektech. Do téhle role jsem ale šla s tím, že se v seriálu objevím jen na dvě epizody. Věděla jsem, že moje postava dostane hned padáka, takže jsem s delším pracovním závazkem nepočítala. Jenže pak mi na druhý den po odvysílání onoho druhého dílu volali z produkce a chtěli vědět, jestli bych měla čas se seriálu věnovat i nadále. Doslova mi spadla čelist. Bylo to ale úžasné, protože když jsem se vrátila na plac, všichni kolegové mi vyjadřovali plnou podporu. Říkali mi, že se přimlouvali za to, abych se vrátila, a že mě zase rádi vidí. Vrátit se po těch dvou epizodách zpátky pro mě bylo nádherným překvapením.“

Sarah se možná zalíbila Shondě a kolegům, diváci z ní ale nadšení moc nebyli. Její postava byla od počátku jednou z nejnenáviděnějších v historii seriálu. Na tuhle reakci publika Sarah v průběhu vysílání sedmé řady zareagovala ujistěním, že si je sama vědoma, jak těžké je tu postavu vystát. Zároveň ale fanoušky ujistila, že se mohou těšit na její vývoj a posun, že v budoucnu nezůstane stejně příšerná: „Ona vážně je nepříjemná, je děsně neurotická a chybí jí byť i jen špetka sebejistoty. Zkraje navíc neměla nic jiného na práci, než neustále dolézat za Derekem a při pohledu na něj skrytě slintat. Teprve později ta postava dostala šanci se s ostatními spřátelit. Říká se, že tragédie lidi sblíží jako máloco, a přesně to se podle mého po finále šesté řady také stalo. Mám dojem, že April to nějak přežije, že nebude lpět na minulosti. Myslím si, že v momentě, kdy zjistí, jak moc se mají Meredith s Derekem rádi, a stane se svědkem Meredithina potratu, tak o něj přestane mít zájem.“

Kromě hraní televizního a filmového se Sarah ještě tu a tam objeví na divadle. Svůj profesionální debut si odbyla v roce 2001 v roli Julie v Shakespearově Romeovi a Julii v princetonském McCarterově divadle. Na Broadwayi se pak poprvé objevila o dva roky později ve hře Vincent in Brixton, se kterou následně jela až do londýnského West Endu. Jednou se Sarah rozpovídala o tom, jak se k hraní vůbec dostala: „Hrála jsem už odnepaměti, nikdy jsem v životě nechtěla dělat nic jiného. Odmala jsem hrála ve školním divadle a vystupovala alespoň v pár představeních každý rok. Pak jsem se dostala k seriálu Daria a v průběhu střední a vysoké v něm namlouvala svou postavu. Mezi druhým a třetím rokem vysoké jsem si pak zašla na několik konkurzů do muzikálů a dostala se do Romea a Julie. To představení zrecenzovali v The New York Times a to mi pomohlo rozjet kariéru. Najednou jsem si mohla vybrat agenta a začít pracovat na plný úvazek.“

Co se osobního života týče, Sarah je již od roku 2002 šťastně vdaná za Petera Lanfera, přednášejícího z losangeleské univerzity UCLA. V počátcích jejich vztahu pro ně bylo dost těžké skloubit manželský život s pracovními závazky: „Když jsem natáčela Radio, musela jsem strávit dole v Severní Karolíně celých 11 týdnů. Peter za mnou každý víkend létal, což bylo dost absurdní, protože mu cesta tam i zpátky trvala osm hodin, plus hodinu jízdy autem na každé straně, než se vůbec dostal na a z letiště. Do toho se snažil prvním rokem studovat vysokou, takže s sebou všude tahal pětadvacetikilový kufr, narvaný knížkami. Dohodli jsme se ale, že naše manželství bude na prvním místě a že spolu musíme nějaký ten čas prostě strávit, jinak bychom jako pár nikdy nevyrostli. Pak jsem se přichomýtla k jedné hře v New Yorku a tentokrát jsem musela zase já pokaždé dojíždět skoro dvě hodiny tam a zpátky, jen abychom spolu mohli být mezi první a třetí hodinou ráno. A takhle jsme si žili.“ Dnes spolu ale žijí v Los Angeles, Mecce filmového průmyslu, kde se Chirurgové natáčí, takže už mají po problémech. V roce 2012 do rodiny přivítali prvního potomka, syna Micaha Emmanuela.

————————

Vývoj postavy:

„Nedovolím jim, aby ze mě udělali objekt svojí nenávisti!“

———————

Díky jednomu neblahému incidentu víme o Aprilině minulosti možná o trochu více, než u jiných postav: Narodila se v ohijském městě Columbus. Její matka Karen je učitelka a otec Joe pracuje na farmě. April je druhá nejstarší ze čtyř jejich dcer – její sestry se jmenují Libby, Kimmie a Alice.

April byla původně rezidentkou v Nemocnici Mercy West, ta se ale kvůli nedostatku financí musela zavřít (respektive sloučit se Seattle Grace) a April spolu se svými kolegy a kamarády – Reed, Jacksonem a Charlesem – v druhé polovině šesté série přestoupila do nově pojmenované Seattle Grace Mercy West. Stará garda se na nově příchozí dívala jako na infekci, nechtěla s nimi mít nic společného. Lexie dokonce April ukradla deníček, do kterého si poznamenávala všechny své pocity a myšlenky, a pomocí tajemství v něm ukrytých ji začala v podstatě vydírat a emocionálně deptat. Nakonec toho ale nechala a April se omluvila.

Aprilino působení v nemocnici mělo zpočátku hodně krátké trvání. Při jedné zběsilé směně na pohotovosti totiž zapomněla zkontrolovat dýchací trubici pacientce s popáleninami a poslala ji domů. Ona nebožačka se ale při požáru nadýchala žhavého vzduchu, měla krk zevnitř spálený a na následné komplikace zemřela. Při vyšetřování bylo odhaleno, že za její smrt může právě Aprilina neopatrnost, a April dostala padáka.

Jenže ne na dlouho. Krátce poté, co se Derek stal Šéfem chirurgie, rozhodl se April dát druhou šanci a najal ji zpátky. April ale po jejím fatálním omylu chybělo sebevědomí, takže se na plnohodnotný návrat k medicíně moc necítila. Namísto toho zpočátku jen vypomáhala Derekovi s administrativou a chodem nemocnice. Ostatní si ji kvůli tomu dobírali, říkali jí, že mu tak akorát dělá poskoka a posluhovačku. April navíc s Derekem trávila tolik času, že se do něj začala povážlivě zakoukávat.

Ve finále šesté řady pak April měla to potěšení narazit na první důkaz vražedného řádění Garyho Clarka – mrtvolu své nejlepší kamarádky Reed Adamsové ve skladu v přízemí. April se toho výjevu strašně lekla, nevšimla si, že stojí v kaluži Reediny krve, uklouzla a spadla do ní. Rudá od hlavy k patě se pak skoro v mrákotách došourala k Derekovi do kanceláře a řekla mu, co se stalo. V nemocnici byl vyhlášen poplach.

April musela na Derekovo doporučení zůstat u něj v kanclu, protože když se na scéně objevila podruhé, vybíhala zrovna z těch míst ze dveří na můstek. Asi si nevšimla, že uprostřed můstku stojí sám pan Clark a že na Dereka míří pistolí. Její příchod na scénu pana Clarka vyplašil. Ozva se výstřel. Derek padl. Pan Clark chtěl zastřelit i April, ale ta na něj použila techniku, kterou odkoukala v televizním pořadu Oprah Winfrey – začala mu povídat o sobě a své rodině, aby pro něj nebyla jen další potenciální bezejmennou obětí, ale reálným člověkem, na kterém někomu záleží. Pan Clark ji nakonec nechal být.

April během finále ještě asistovala Meredith, která v době, kdy Cristina operovala postřeleného Dereka, zašívala střelnou ránu Owenovi. Během šití si April všimla, že má Meredith nohavici od krve, na což Mer odpověděla tím, že o nic nejde, že to jen potratila. April si nejspíš v té chvíli naplno uvědomila, že stavět se mezi Mer a Dereka by asi nebylo úplně nej. Řádění pana Clarka nakonec přežila a spolu s Averym se následně nastěhovala do Meredithina domu.

Na začátku sedmé řady si Jackson všimnul, že April hodně špatně spí a že trpí nočními můrami, ve kterých znovu prožívala ony nekonečné hodiny teroru pana Clarka. Od té chvíle se ji ze všech sil snažil před ostatními chránit. Jak jí totiž přiznal, April byla posledním blízkým člověkem, co mu v nemocnici zbyl – Reed i Charles byli zastřeleni. Ani si z ní – jako jiní – neutahoval kvůli tomu, že je silně věřící a že je stále panna.

Tohle je totiž poměrně důležitá část Apriliny osobnosti: April je hodně silně nábožensky založená. Za každého pacienta se před zákrokem modlí a ačkoliv to dost tutlá, tak se kvůli víře šetří pro svého budoucího manžela až na svatební noc (jak ale sama přiznala, pannou zůstala částečně také proto, že klukůmchlapcůmpánům určitě musí lézt na nervy). A s tou vírou to v jednom ohledu zase není tak strašně žhavé. April není úplně konzervativní a mysl má otevřenou – kamarádí se ostatně s Calzonou a oběma jim šla na svatbu.

V sedmé sezóně April dostala šanci chodit – ne najednou – rovnou se dvěma muži. Tím prvním byl Alex. Do něj se pomaličku zamilovávala nějakou dobu a málem s ním dokonce přišla o panenství. Rychlovku na příslužebně ale rychle utla, kvůli čemuž na ni Alex vyjel a pak utekl ven. Když se o tom dozvěděl kámoš Avery, tak si Alexe vcelku po právu podal. Tím druhým pak byl Dr. Stark. April jako jedna z mála lidí v nemocnici věřila, že Stark není lempl a že je ve skrytu duše dobrák, takže kývla na jeho pozvání a vyrazila si s ním na rande. Ostatní rezidenti si z ní ale kvůli tomu dělali později legraci a protože ani April neměla pocit, že jim to tak úplně fungovalo (pořád považovala Starka spíše jen za kamaráda než přítele), tak se rozešli.

Během sedmé sezóny si April také vybrala svou specializaci. Při jednom cvičení úrazové medicíny v sobě objevila talent pro zvládání krizových situací (památně se v jedné chvíli rozeřvala ze sanitky na Owena) a od té doby najela do kolejí traumatologie a začala trávit spoustu času na pohotovosti. Ve finále sedmé série se pak navzdory všem očekáváním stala šéf-rezidentkou – obsadila tedy pozici, která s sebou nese více administrativy, než by si chirurg přál.

K tomuhle místu se dostala i díky svému ex-příteli Dr. Starkovi, který jí ten rozchod neměl za zlé. April totiž hodně dbá o dobro svých pacientů a je ochotná pro ně udělat první poslední. Když proto Alex do nemocnice přivezl kopu Afričančat, rozhodla se April vytvořit jim co nejdomáčtější prostředí, aby se škvrňata cítila jako doma – a ukuchtila jim jejich tradiční kaši. Stark si téhle nadstandardní péče všimnul a April na místo šéf-rezidentky těsně před svým odchodem z nemocnice doporučil Owenovi.

V průběhu osmé sezóny April se svou novou funkcí dost zápasila. Ne že by byla neschopná, ale ostatní rezidenti ji nebrali příliš vážně a moc nerespektovali a nedbali jejích příkazů. Postupem času ale všichni přišli k rozumu a začali April konečně brát jako plnohodnotného člena týmu, začali ji poslouchat. Na konci osmé série ovšem Aprilina reputace utržila pořádnou ránu, když April jako jediná z rezidentů vyletěla u závěreček – komisionálních zkoušek, na které se celý rok připravovala. Proč vyletěla? No, ona se nemohla tak úplně soustředit, protože se těsně před vstupem do zkušební místnosti vyspala (poprvé!) s Jacksonem, což si pak celou zkoušku vyčítala a trápila se tím. Byla prostě tak mimo, že to nedala. A do toho se užírala myšlenkami o tom, že zhřešila.

April se po komisionálkách zúčastnila bujaré oslavy ostatních rezidentů. Během téhle pařby na sebe prozradila, že „Sexy and I Know It“ od LMFAO je její nejoblíbenější písničkou. Zároveň přiznala, že jí už volali z několika nemocnic, ve kterých jí dopředu nabídli práci (pod podmínkou, že závěrečky udělá), a oznámili jí, že svou nabídku kvůli jejímu neúspěchu berou zpátky. Jeden takový hovor obdržela i na večírku a třebaže se Cristina, která telefon zvedla, ze všech sil snažila vychválit April do nebes, chudák traumatoložka přišla i o tu poslední nabídku.

A aby toho nebylo málo, Owen ji z nemocnice zakrátko vyhodil, protože prý nemohl dál zaměstnávat lékaře bez licence (kdo si píšete čárky, tak to je v Aprilině případě jedna krachlá nemocnice a dva vyhazovy – kam se poděla jistota práce?). April se vrátila k rodičům na farmu a několik měsíců tam kydala hnůj. Ve světle neblahého leteckého neštěstí z konce osmé série ale Owen za April na tuhle farmu přijel a se slovy, že chirurgové v těchto těžkých dobách musí držet při sobě a že ji v první řadě vůbec neměl vyhazovat, ji najal zpátky.

April se po svém příchodu zpět do nemocnice dala dohromady se svým starým parťákem, kamarádem, ochráncem a prvním milencem – Jacksonem. A to i přes její výčitky, že ji Jackson připravil o to nejcennější, co měla, a úvodní řečičky o tom, že přijala svatý slib a nechala  se… znovuzpannenštit (zaveďme tohle slovo do slovníku!). Avery jí to moc nebaštil, spíš se ho to všechno dotklo, a sama April se té revirginizace také moc dlouho nevydržela. Brzy spolu začali s Jacksonem pravidelně spát.

Tedy jen do chvíle, než se April zpozdila perioda. Vyděšená, že při jedné z jejich příslužebních seancí otěhotněla, April nakonec zašla za Jacksonem a se vším se mu svěřila. Jackson to vzal statečně a ubezpečil ji, že nepláchne, že se o ni i dítě postará a že by bylo nejlepší se rovnou vzít. April v podstatě souhlasila. Pak ale vyšlo najevo, že April těhotná není, že se prostě jen opozdila. Radostí byla v té chvíli bez sebe, protože jí přišlo, že se s Jacksonem vyhnuli letící kulce. Představa, že by si Jacksona musela kvůli dítěti vzít, by navíc přece byla absurdní, ne? Podle Jacksona ne. Aprilino nadšení ho navíc tak ranilo, že se s April rozešel.

Začátkem deváté série se nám vdávala Dr. Baileyová a April i Jackson byli pozváni. Spolu jít nemohli, takže se domluvili, že tam každý přijde s nějakým jiným partnerem. Jackson si s sebou přivedl novou stážistku Stephanie a klapalo jim to tak dobře, že se s ní ještě toho večera vyspal. Začali spolu chodit. Když pak Avery April prozradil, že si našel novou přítelkyni, viditelně ji to zdrtilo. Řekla mu, že se s ním nemůže dál přátelit, alespoň ne do té doby, než ho přestane milovat.

K čemuž, jak se zdálo, měla vzápětí hodně dobrou příležitost, protože se seznámila se saniťákem Matthewem. Oba si padli do oka a začali spolu chodit. Pak si padli do oka ještě víc a málem už to vypadalo, že se spolu vyspí, ale… Matthew jejich šmajchl jízdu rychle ukončil slovy, že se coby nábožensky založený chlapec šetří až na svatbu. Na což mu April měla určitě sto chutí říct, že tuhle taktiku taky zkusila, ale nevyšlo to, tak proč by to měl zkoušet i on? Nic takového mu ale neřekla – zatajila Jacksona a zalhala, že je na tom stejně. Ta lež ji pak ale pronásledovala a tak za Jacksonem šla pro radu – ostatně kdysi byli nejlepší přátelé a s těmahle věcma se jeden druhému svěřovali. Jackson byl zpočátku dost hrubý, skoro až naštvaný (skoro to vypadalo, že na April žárlí), ale nakonec jí poradil, ať Matthewovi řekne pravdu. Pokud za co bude stát, tak mu to nebude vadit a zůstane.

Se svou minulostí se April Matthewovi svěřila, zrovna když ležel v nemocnici s popálenou nohou. Zpočátku pro ni ale příliš pochopení neměl – samotný fakt, že už nebyla panna, mu nevadil, ale to, že mu o sobě lhala, ano – a rozešel se s ní. Brzy se k ní ale s omluvou vrátil.

Nejen to, bylo jim spolu tak dobře, že Matthew sezval všechny svoje kamarády a po ohromném muzikálovém vystoupení April požádal o ruku. April mu řekla Ano. To rozhodnutí jí pak ale muselo ležet v žaludku. Když to ve finále deváté řady vypadalo, že Avery zemřel při výbuchu autobusu, ztropila April takovou scénu, až si lidi šuškali. Když pak byli sami u Jacksonova lůžka, zeptala se ho, jestli by to spolu nemohli dát zase dohromady. Na Averyho pochopitelnou námitku, že se přece bude vdávat, mu odpověděla, že si Matthewa brát nemusí, pokud jí k tomu dá důvod. A cliffhanger deváté série byl na světě.

Co se důležitých dějových linií týče, v deváté sérii se April dala dohromady s Derekem ve snaze zachránit pohotovost před uzavřením – to když v nemocnici řádila Alana Cahillová. April využila svého zalíbení v číslech a statistice a společně přišli s plánem, jak účelně seškrtat rozpočet pár oddělení tak, aby mohla pohotovost zůstat otevřená. Tenhle plán ovšem nevyšel, protože Alana měla s nemocnicí nakonec úplně jiné úmysly, než April s Derekem předpokládali.

Vraťme se ale k April a Jacksonovi – na začátku desáté série se ukázalo, že Jackson Apriliny prosby nevyslyší, protože nehodlá svou stávající přítelkyni Stephanie opustit. Věci se ale zpátky do zajetých kolejí tak úplně nevrátily – Matthew si všiml, jakou starost April o Jacksona měla, a na férovku se jí zeptal, jestli ho stále miluje. April řekla že ano a bylo po svatbě. Ale jen nakrátko. April se s Matthewem brzy setkala, vysvětlila mu, že celá tahle záležitost s příteli a svatbami a city je pro ni nová, že neví, co dělá, ale že miluje jeho a chce zůstat s ním. Matthew jí odpustil, oba se k sobě vrátili a začali plánovat svatbu.

April si jen nebyla příliš jistá, jestli pozvat Jacksona. Nakonec pozvání na svatbu nedala jemu ale Stephanie s tím, že předpokládala, že si ho tam Stephanie vezme jako partnera. Proč tak komplikovaně? Nechtěla, aby jméno Avery bylo na seznamu hostů hned na začátku seznamu a neustále tak Matthewa dráždilo. Když se spolu s Jacksonem ale později viděli, ten jí řekl, že jí sice přeje všechno nejlepší, ale na svatbu jí nepůjde – když jsou s tím takovéhle problémy, tak by jeho přítomnost v kostele byla jen na škodu.

Přímo v den obřadu ale April povolily nervy a uvědomila si, že na obřadu svého nejlepšího kamaráda mít přeci jen chce. S natáčkami ve vlasech proto utekla od všech příprav do nemocnice a Jacksona osobně dopozvala. On přijal a na svatbu jí přišel… A podle jejich původních obav jeho přítomnost rozvrátila celý obřad.

Jackson totiž pohled na April, jak se už už chystá vdát se za Matthewa, nevydržel a na popud kněze (který se vždy ptá, jestli má někdo námitky proti oddání oněch dvou lidí u oltáře, aniž by ale očekával, že se někdo skutečně ozve) vznesl svou námitku. Vyznal se April konečně z lásky a všichni koukali jako puci.

Komentáře